Přeskočit na obsah
Nástroje / skleněný schodišťový stupeň

Návrh skleněného schodišťového stupně

Spočítá orientační únosnost a průhyb skleněného schodišťového stupně z vrstveného skla (model nosníku) podle EN 16612 a ověří i stav s prasklou nášlapnou tabulí.

EN 16612DIN 18008předběžný odhad

SCHOD·CALC

Návrh skleněného schodišťového stupně · vrstvené sklo, prostý nosník · EN 16612 · stav s prasklou nášlapnou tabulí · předběžný odhad

Pochozí sklo je bezpečnostní prvek. Orientační odhad uzavřenými vzorci (model nosníku), není statický posudek ani cenová nabídka — definitivní návrh patří do MKP a k autorizované osobě.

Geometrie stupně

Nášlapná (horní) tabule

—nášlapná

Nosné (spodní) tabule

—nosná

Mezivrstva (fólie)

Užitné zatížení (kategorie ČSN EN 1991-1-1)

Mezní průhyb

Typická mez podle EN 19100-2:2026, tab. 9.1 (NDP) je L/200L/200; pro komfort chůze po skle doporučeno L/300L/300 (byty/kanceláře) až L/400L/400 (veřejné), s absolutním stropem 3–5 mm. Preset zatížení nastaví doporučenou hodnotu.
Stav s prasklou nášlapnou tabulí (nesou jen nosné tabule)

Návrh skleněného schodišťového stupně z vrstveného konstrukčního skla

Odborný podklad k tomuto nástroji — statické schéma, normy a vzorce, podle kterých počítá, a poctivé vymezení jeho mezí. Metoda je ověřena proti řešenému příkladu NOB030 (Ing. O. Pešek, VUT FAST): vrstvené trojsklo 121212.22, rozpětí 1500 mm — nástroj reprodukuje jeho účinné tloušťky, napětí i průhyby. Nástroj dává předběžný odhad uzavřenými vzorci (teorie nosníku + účinná tloušťka); pro definitivní návrh je nejjistější metoda konečných prvků (MKP) a posouzení autorizovanou osobou.

1. Proč je skleněný schod zvláštní případ

Schodišťový stupeň ze skla je pochozí (nášlapná) konstrukce — nosný prvek, po kterém chodí lidé. Liší se od běžného zasklení dvěma věcmi. Zaprvé je to bezpečnostní prvek: jeho selhání znamená pád osoby. Proto pochozí sklo smí být jen vrstvené bezpečnostní sklo nejméně ze tří tabulí (norma DIN 18008-5; odborný podklad „Požadavky na pochozí a částečně pochozí skla“, Ing. M. Sázovský 2017). Zadruhé se navrhuje nejen na neporušený stav, ale i na stav s prasklou nášlapnou tabulí. Horní tabule z tepelně tvrzeného skla (ESG) se neprošlape, může však prasknout, a plné zatížení pak musí unést zbylé nosné tabule.

Skladba pochozího skla. Horní nášlapná tabule je obětovaná — odolává oděru a nárazu a obvykle se dělá jako tepelně tvrzená (ESG/ESG-H), protože se po rozbití rozpadne na drobné neostré úlomky. Nosné tabule pod ní nesou zatížení a volí se nejčastěji tepelně zpevněné (TVG): po prasknutí drží velké úlomky a zachovají zbytkovou únosnost (tepelně tvrzené ESG se rozpadne na drť a zbytkovou únosnost nemá).

2. Statické schéma: prostý nosník

Stupeň je modelován jako prostý nosník rozpětí LL (vzdálenost mezi podporami — typicky dvě boční schodnice), s průřezem šířky bb (hloubka stupně, tj. nášlapná hloubka). To odpovídá běžnému otevřenému schodu, kde stupeň „přemosťuje“ mezi dvěma podporami. Čtyřstranně podepřené pochozí desky (skleněné podlahy, světlíky) jsou jiný případ — deska, ne nosník — a do tohoto nástroje nepatří.

Zatížení podle ČSN EN 1991-1-1 (kategorie užitných ploch). Schody přebírají kategorii obsluhované plochy (čl. 6.3.1); bodové břemeno QkQ_{\mathrm{k}} působí na ploše 50×50 mm a u schodišťového stupně obvykle rozhoduje o tloušťce skla:

KategoriePlošné qkq_{\mathrm{k}}Bodové QkQ_{\mathrm{k}}Doporuč. průhybUžití
A3,0 kN/m²2,0 kNL/300L/300, max 5 mmbyty, rodinné domy
B3,0 kN/m²4,0 kNL/300L/300, max 5 mmkanceláře, administrativa
C35,0 kN/m²4,0 kNL/400L/400, max 3 mmveřejné komunikační plochy
ÖNORM4,0 kN/m²2,0 kNL/300L/300, max 5 mmrakouský standard, obytné plochy (pochozí sklo)
Pozor na kanceláře (kat. B). Plošné zatížení je u bytů i kanceláří podobné (~3 kN/m²), ale bodové Qk\boldsymbol{Q_{\mathrm{k}}} je v kancelářích dvojnásobné (4,0 vs 2,0 kN) — a právě bodové břemeno u schodišťového stupně skoro vždy rozhoduje o tloušťce. Slučovat A a B do jednoho zatížení proto nelze. Pro pochozí sklo se v ČR (kde chybí vlastní materiálová norma) běžně volí bezpečná obálka C3 (5,0 / 4,0).

Vnitřní síly prostého nosníku (rovnoměrné qq a osamělé břemeno QQ uprostřed):

Mq=q⋅b⋅L28MQ=Q⋅L4M_{q} = \frac{q \cdot b \cdot L^2}{8} \qquad M_{Q} = \frac{Q \cdot L}{4} Vlastní tíha: g=∑t⋅b⋅25 kN/m3g = \sum t \cdot b \cdot 25\ \mathrm{kN/m^3}. Posuzuje se rozhodující z plošného a bodového zatížení. Bodové QQ se modeluje jako osamělá síla — pro reálné roznesení na malou plochu je lokální špička napětí vyšší (řeší MKP).

3. Účinná tloušťka vrstveného skla (Wölfel–Bennison)

Vrstvené sklo nepůsobí ani jako jeden monolit, ani jako volné tabule — záleží na tuhosti fólie. Tabule spojuje mezivrstva, jejíž smykový modul GG určuje míru spolupůsobení přes součinitel spřažení Γ\boldsymbol{\Gamma} (0 = vrstvy bez spřažení, dolní mez; 1 = monolit, horní mez):

Γ=11+9,6⋅E⋅Is⋅tintG⋅hs2⋅L2\Gamma = \frac{1}{1 + \dfrac{9{,}6 \cdot E \cdot I_{\mathrm{s}} \cdot t_{\mathrm{int}}}{G \cdot h_{\mathrm{s}}^2 \cdot L^2}} E=70 000 MPaE = 70\thinspace000\ \mathrm{MPa}; Is=∑ti⋅di2I_{\mathrm{s}} = \sum t_i \cdot d_i^2 (Steinerův člen průřezu); hsh_{\mathrm{s}} — vzdálenost těžišť krajních tabulí; tintt_{\mathrm{int}} — tloušťka fólie; LL — rozpětí.
tef,w=∑ti3+12⋅Γ⋅Is3tef,σ=tef,w3tj+2⋅Γ⋅djt_{\mathrm{ef,w}} = \sqrt[3]{{\textstyle\sum} t_i^3 + 12 \cdot \Gamma \cdot I_{\mathrm{s}}} \qquad t_{\mathrm{ef},\sigma} = \sqrt{\frac{t_{\mathrm{ef,w}}^3}{t_j + 2 \cdot \Gamma \cdot d_j}} tef,wt_{\mathrm{ef,w}} — účinná tloušťka pro průhyb; tef,σt_{\mathrm{ef},\sigma} — pro napětí ve spodní (tažené) tabuli jj. Spřažení závisí na době zatížení a teplotě: vlastní tíha (trvalé) → nízké GG, chůze (krátkodobé) → vyšší GG; proto se počítají dvě účinné tloušťky.

Smykový modul fólií GG [MPa] — podle teploty a doby zatížení

Spřažení není konstanta: roste s tuhostí fólie, klesá s teplotou a s délkou zatížení. Proto má každá fólie dvě teplotní řady — pro trvalé (vlastní tíha) a krátkodobé (chůze) zatížení. Nástroj mezi teplotami interpoluje a spočítá zvlášť Γ\Gamma pro vlastní tíhu a pro chůzi.

Fólietrvalé (vlastní tíha)krátkodobé (chůze, 1 min)tl.
20 °C30 °C40 °C20 °C30 °C40 °Cmm
Ionoplast86,65,312,9519511030,71,52
PVB tuhé / strukturální0,39——1856,30,560,76
EVA——————0,76
PVB standardní———2,10,580,390,76

— technický list hodnotu neuvádí; nástroj počítá bez spřažení (Γ=0\Gamma = 0).

Poctivě ke zdroji dat. Řady pro trvalé zatížení jsou z dlouhodobých sloupců technických listů výrobců, shodné se sesterskými nástroji pro sklo pod vodou a pochozí sklo. Kde list dlouhodobou hodnotu neuvádí (standardní PVB, tuhé PVB nad 25 °C, EVA), nástroj ji neodhaduje a vlastní tíhu počítá bez spřažení, tedy na bezpečné straně. Řady pro krátkodobé zatížení (chůze) jsou ze sloupce 1 minuta technických listů, shodně s návrhem pochozího skla a nástrojem účinné tloušťky; pro EVA list chybí. Ověření metody proti řešenému příkladu NOB030 počítá s jeho hodnotou pro PVB (1,0 MPa). Reálné spřažení závisí na teplotě a relaxaci fólie; pro definitivní návrh ověřte GG z technického listu konkrétního výrobku při skutečné teplotě. Ionoplast drží vysoké spřažení i dlouhodobě a do ~30 °C — je pro konstrukční pochozí sklo nejvhodnější; nad teplotou skelného přechodu (≈ 40–50 °C) i on výrazně měkne.

4. Pevnost skla a dílčí součinitele (EN 16612 / DIN 18008)

Charakteristická pevnost v ohybu (5% kvantil): Float 45 MPa (EN 572-1), TVG 70 MPa (EN 1863-1), ESG/ESG-H 120 MPa (EN 12150-1). Návrhová pevnost:

fg,d=kmod⋅ksp⋅ke⋅fg,kγM,A+kv⋅(fb,k−fg,k)γM,vf_{\mathrm{g,d}} = \frac{k_{\mathrm{mod}} \cdot k_{\mathrm{sp}} \cdot k_{\mathrm{e}} \cdot f_{\mathrm{g,k}}}{\gamma_{\mathrm{M,A}}} + \frac{k_{\mathrm{v}} \cdot (f_{\mathrm{b,k}} - f_{\mathrm{g,k}})}{\gamma_{\mathrm{M,v}}} fg,k=45 MPaf_{\mathrm{g,k}} = 45\ \mathrm{MPa} (základ, chlazené sklo); fb,kf_{\mathrm{b,k}} — char. pevnost daného skla; γM,A=1,8\gamma_{\mathrm{M,A}} = 1{,}8; γM,v=1,2\gamma_{\mathrm{M,v}} = 1{,}2; ksp=ke=kv=1,0k_{\mathrm{sp}} = k_{\mathrm{e}} = k_{\mathrm{v}} = 1{,}0. Druhý člen je přínos tepelného předpětí.

Součinitel doby trvání kmod\boldsymbol{k_{\mathrm{mod}}}: vlastní tíha (trvalé) ≈ 0,25; užitné zatížení na schodech kmod=0,7\boldsymbol{k_{\mathrm{mod}} = 0{,}7} (DIN 18008). Protože vlastní tíha a chůze mají různou kmodk_{\mathrm{mod}} (a tedy různou pevnost i spřažení), posuzuje se interakce: σG/fg,d,perm+σQ/fg,d,short≤1\sigma_{\mathrm{G}}/f_{\mathrm{g,d,perm}} + \sigma_{\mathrm{Q}}/f_{\mathrm{g,d,short}} \le 1 — index G\mathrm{G} je vlastní tíha (trvalé zatížení, perm\mathrm{perm}), index Q\mathrm{Q} chůze (krátkodobé, short\mathrm{short}). Zatížení se v mezním stavu únosnosti násobí γG=1,35\gamma_{\mathrm{G}} = 1{,}35 (tíha) a γQ=1,5\gamma_{\mathrm{Q}} = 1{,}5 (užitné), v obou posuzovaných stavech.

5. Napětí v tahu od ohybu a průhyb

Nosník se ohýbá: horní vlákno je tlačené, spodní tažené. Sklo je křehké a rozhoduje tah na spodním líci spodní tabule — tam se počítá maximální napětí a porovnává s návrhovou pevností:

σmax=MEdW,W=b⋅tef,σ26\sigma_{\mathrm{max}} = \frac{M_{\mathrm{Ed}}}{W}, \qquad W = \frac{b \cdot t_{\mathrm{ef},\sigma}^2}{6}w=5⋅q⋅L4384⋅E⋅I+Q⋅L348⋅E⋅I,I=b⋅tef,w312w = \frac{5 \cdot q \cdot L^4}{384 \cdot E \cdot I} + \frac{Q \cdot L^3}{48 \cdot E \cdot I}, \qquad I = \frac{b \cdot t_{\mathrm{ef,w}}^3}{12} Návrh musí vyhovět na napětí (MSÚ) i na průhyb (MSP) současně. Eurokód 10 uvádí pro schodišťový stupeň podepřený spojitě po dvou hranách typickou mez L/200L/200 (EN 19100-2:2026, tab. 9.1, třída deformace 2-SLS, národně stanovený parametr); pro komfort chůze po skle (psychologie, pocit „houpání“) se doporučuje přísnější L/300L/300 (byty, kanceláře) až L/400L/400 (veřejné plochy), navíc s absolutním stropem 3–5 mm. Preset zatížení tuto doporučenou hodnotu nastaví. U větších rozpětí obvykle rozhoduje průhyb. Napětí i průhyb se ve stavu s prasklou nášlapnou tabulí posuzují se stejnými limity.

Průběh napětí po výšce řezu není u vrstveného skla jedna přímka. Tabule se navzájem podpírají jen tolik, kolik přenese fólie. V řezu proto každá tabule nese částečně sama (vlastní ohyb kolem svého těžiště) a částečně společně (spřažený ohyb kolem těžiště celého průřezu); poměr řídí součinitel spřažení Γ\Gamma dané fólie. Při Γ→1\boldsymbol{\Gamma \to 1} (tuhá fólie, krátká doba) je průběh téměř lineární jako u monolitu; při Γ→0\boldsymbol{\Gamma \to 0} (měkká fólie, trvalé zatížení) je pilovitý — každá tabule má vlastní tah dole a tlak nahoře a špička napětí je výrazně vyšší. Diagram řezu v nástroji kreslí tento skutečný průběh (ne ideální monolit) a superponuje trvalé (nízké GG fólie) i krátkodobé zatížení (vyšší GG). Spřažení se počítá z modulu GG fólie pro danou návrhovou teplotu a dobu zatížení — proto se průběh i míra spřažení mění s volbou fólie a teploty (vyšší teplota → měkčí fólie → menší spřažení → vyšší napětí). Konzervativní dolní mez je vždy Γ=0\Gamma = 0 (tabule bez spolupůsobení).

6. Stav s prasklou nášlapnou tabulí

Klíčové pro pochozí sklo. Nášlapná tabule z tvrzeného skla se neprošlape. Buď se jen odře, nebo praskne (náraz, vada, NiS). Po prasknutí musí zbylé nosné tabule unést 100 % zatížení. Nástroj to ukazuje přepínačem „Stav s prasklou nášlapnou tabulí“.

Prasknutí nášlapné tabule je předvídatelné, proto ho nástroj posuzuje přísněji: jako běžný stav se základní kombinací zatížení, ne jako mimořádnou návrhovou situaci. Dílčí součinitele zůstávají stejné jako u neporušeného stupně (γG=1,35\gamma_{\mathrm{G}} = 1{,}35, γQ=1,5\gamma_{\mathrm{Q}} = 1{,}5) a ověřuje se napětí i průhyb. Nosné tabule musí vyhovět i bez nášlapné, takže ze dvou stavů, které nástroj počítá, tento vždy rozhoduje o jejich tloušťce. Porušení nosných tabulí ani zbytkovou únosnost po něm (mezní stav po porušení) nástroj nepočítá; ta se ověřuje výpočtem nebo zkouškou odolnosti proti nárazu a zbytkové únosnosti. Proto se nosné tabule volí z TVG, které po prasknutí drží velké úlomky.

7. Meze tohoto nástroje (co zjednodušuje)

  • Model prostého nosníku podepřeného na dvou protilehlých hranách; čtyřstranně podepřené desky (podlahy) nepočítá.
  • Bodové břemeno QQ modeluje jako osamělou sílu (M=Q⋅L/4M = Q \cdot L/4) přes celou šířku — lokální špička napětí pod malou roznášecí plochou je vyšší (patří do MKP). Srovnání metod v řešeném příkladu ukazuje, že MKP dává u bodového zatížení o desítky procent vyšší napětí.
  • Účinná tloušťka platí přesně pro stejné tabule; pro výrazně nestejné skladby je to Bennisonova aproximace (orientačně).
  • Smykové moduly fólií jsou orientační hodnoty materiálových tříd z technických listů výrobců; reálné spřažení závisí na teplotě, relaxaci a době zatížení. Pro definitivní návrh je ověřte z technického listu konkrétního výrobku.
  • Nepočítá dynamický náraz (zkouška kyvadlem dle EN 12600 / DIN 18008-4), zbytkovou únosnost po porušení nosných tabulí, uložení, podložky, koncentrace u kotev a otvorů, skluznost, teplotní napětí.
  • Je to předběžný odhad, ne statický posudek.

8. Zdroje

  1. ČSN EN 16612. Sklo ve stavebnictví – Stanovení únosnosti příčně zatížených tabulí skla výpočtem. Praha: Česká agentura pro standardizaci, 2020. Návrhová pevnost skla v ohybu, součinitel doby trvání zatížení a účinná tloušťka vrstveného skla.
  2. ČSN EN 1991-1-1. Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-1: Obecná zatížení – Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb. Praha: ČNI, [2004?]. Kategorie užitných ploch, plošné i bodové užitné zatížení a pravidlo pro schody (čl. 6.3.1).
  3. ČSN EN 1990. Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí. Praha: ČNI, [2004?]. Mezní stavy a dílčí součinitele zatížení.
  4. ČSN EN 572-1+A1. Sklo ve stavebnictví – Základní výrobky ze sodnovápenatokřemičitého skla – Část 1: Definice a obecné fyzikální a mechanické vlastnosti. Praha: ÚNMZ, 2017. Charakteristická pevnost plaveného (chlazeného) skla v ohybu.
  5. ČSN EN 1863-1. Sklo ve stavebnictví – Tepelně zpevněné sodnovápenatokřemičité sklo – Část 1: Definice a popis. Praha: ÚNMZ, [2012?]. Tepelně zpevněné sklo nosných tabulí.
  6. ČSN EN 12150-1+A1. Sklo ve stavebnictví – Tepelně tvrzené sodnovápenatokřemičité bezpečnostní sklo – Část 1: Definice a popis. Praha: Česká agentura pro standardizaci, 2020. Tepelně tvrzené sklo nášlapné tabule.
  7. ČSN EN ISO 12543-1. Sklo ve stavebnictví – Vrstvené sklo a vrstvené bezpečnostní sklo – Část 1: Definice a popis součástí. Praha: Česká agentura pro standardizaci, 2022. Vymezení vrstveného bezpečnostního skla.
  8. ČSN EN 16613. Sklo ve stavebnictví – Vrstvené sklo a vrstvené bezpečnostní sklo – Stanovení viskoelastických vlastností mezivrstvy. Praha: Česká agentura pro standardizaci, 2026. Rámec pro stanovení smykového modulu fólie; hodnoty v nástroji jsou z technických listů výrobců.
  9. ČSN EN 12600. Sklo ve stavebnictví – Kyvadlová zkouška – Metoda zkoušení nárazem a klasifikace plochého skla. Praha: ČNI, [2003?]. Zkouška odolnosti proti nárazu, kterou nástroj nepočítá.
  10. DIN 18008-1:2020-05. Glas im Bauwesen – Bemessungs- und Konstruktionsregeln – Teil 1: Begriffe und allgemeine Grundlagen. Berlin: Beuth, 2020. Součinitel doby trvání zatížení.
  11. DIN 18008-4:2013-07. Glas im Bauwesen – Bemessungs- und Konstruktionsregeln – Teil 4: Zusatzanforderungen an absturzsichernde Verglasungen. Berlin: Beuth, 2013 (nahrazena vydáním 2024-12). Kyvadlová zkouška, kterou nástroj nepočítá.
  12. DIN 18008-5:2013-07. Glas im Bauwesen – Bemessungs- und Konstruktionsregeln – Teil 5: Zusatzanforderungen an begehbare Verglasungen. Berlin: Beuth, 2013 (nahrazena vydáním 2024-12). Nejméně tři tabule, krátkodobé působení užitného zatížení schodů a podest, zkouška odolnosti proti nárazu a zbytkové únosnosti. Norma řadí stav s prasklou nášlapnou tabulí mezi mimořádné návrhové situace; nástroj ho posuzuje přísněji.
  13. EN 19100-1:2026. Eurocode 10 – Design of glass structures – Part 1: General rules. Brussels: European Committee for Standardization, 2026. Mezní stav porušení a mezní stav po porušení jako mimořádné návrhové situace (čl. 4.2.3).
  14. EN 19100-2:2026. Eurocode 10 – Design of glass structures – Part 2: Out-of-plane loaded glass components. Brussels: European Committee for Standardization, 2026. Typické mezní průhyby skleněných prvků (kap. 9, tab. 9.1).
  15. Metoda účinné tloušťky vrstveného skla podle Wölfela, Bennisona a Calderoneho, převzatá do ČSN EN 16612.
  16. Řešený příklad NOB030 „Návrh a posouzení schodišťového stupně z vrstveného konstrukčního skla“ (Ing. O. Pešek, VUT FAST) — kontrolní příklad, proti kterému je metoda nástroje ověřena.
  17. Odborný podklad „Požadavky na pochozí a částečně pochozí skla“ (Ing. M. Sázovský, 2017).
  18. Technické listy výrobců mezivrstev (standardní a strukturální PVB, ionoplast): smykový modul pro trvalé zatížení a pro chůzi (asi 1 minuta) podle teploty. Orientační hodnoty; pro konkrétní výrobek je ověřte.

Tento nástroj a podklad slouží k předběžnému inženýrskému odhadu a ke vzdělávání. Není statickým posudkem, projektovou dokumentací ani cenovou nabídkou a nenahrazuje posouzení autorizovanou osobou. Pro definitivní návrh pochozího skla (bezpečnostní prvek) je nutný individuální statický posudek (MKP) a zpravidla i zkouška odolnosti proti nárazu a zbytkové únosnosti. DIN 18008-5 od zkoušky upouští jen za stanovených podmínek, například je-li světlá vzdálenost k plošné nosné konstrukci pod zasklením menší než 50 cm. Autor neodpovídá za škody vzniklé použitím orientačních výsledků bez posudku.

Časté otázky
Z čeho se navrhuje skleněný schodišťový stupeň?

Pochozí sklo se navrhuje jen z vrstveného bezpečnostního skla, podle německé DIN 18008-5 nejméně ze tří tabulí: horní nášlapná tabule (obětovaná, obvykle tepelně tvrzená) a pod ní dvě až tři nosné tabule (obvykle tepelně zpevněné TVG). Stupeň se modeluje jako prostý nosník a posuzuje na napětí v tahu za ohybu podle ČSN EN 16612 a na průhyb. Eurokód 10 uvádí typickou mez L/200L/200 (EN 19100-2:2026, tab. 9.1), nástroj kvůli komfortu chůze nabízí i přísnější L/300L/300 a L/400L/400.

Co když praskne nášlapná tabule skleněného schodu?

Nášlapná tabule z tepelně tvrzeného skla (ESG) se neprošlape. Buď se jen odře, nebo praskne, například po nárazu. Nástroj s tím počítá předem: ověřuje, že zbylé nosné tabule unesou plné zatížení a vyhoví i na průhyb. Dílčí součinitele zůstávají stejné jako u neporušeného stupně (γG=1,35\gamma_{\mathrm{G}} = 1{,}35 pro vlastní tíhu, γQ=1,5\gamma_{\mathrm{Q}} = 1{,}5 pro chůzi). Porušení nosných tabulí ani zbytkovou únosnost po něm nástroj nepočítá; ta se ověřuje výpočtem nebo zkouškou.

Nahrazuje nástroj statický posudek?

Ne. Jde o předběžný odhad uzavřenými vzorci (model nosníku), ne o statický posudek, projektovou dokumentaci ani cenovou nabídku. Lokální špička napětí pod bodovým zatížením a definitivní návrh pochozího skla patří do MKP a k posouzení odpovědným projektantem.

Potřebujete posoudit skleněný schod pro konkrétní stavbu?

Napište rozpětí, skladbu a kategorii zatížení — připravím odborné posouzení skleněného stupně výpočtem nad rámec orientačního odhadu.

Nezávazná poptávka →