Sklo je dnes běžný nosný materiál. Drží zábradlí, tvoří pochozí plochy, schody, markýzy i celé fasády. Přesto dlouho nemělo vlastní Eurokód. Navrhovalo se podle obecných norem pro zatížení a spolehlivost (řada EN 1990 a EN 1991), podle EN 16612 pro únosnost plochého skla a podle národních pravidel a technických podkladů. To se teď mění. Připravuje se Eurokód 10 — ČSN EN 19100, Navrhování skleněných konstrukcí, první evropská norma věnovaná přímo sklu.
Proč je to důležité
Sklo se od oceli nebo betonu liší v jedné zásadní věci: je křehké. Nevaruje předem, neplastizuje, neprohne se „na znamení”. Buď drží, nebo praskne. U nosné konstrukce proto nestačí ptát se jen, zda sklo zatížení unese. Stejně důležité je, co se stane, když praskne — jestli zraní lidi pod ním a jestli konstrukce zůstane alespoň na nějakou dobu stát. Přesně tyto otázky dosavadní obecné normy systematicky neřešily a nový Eurokód je staví do popředí.
Dva nové mezní stavy
Klasické posouzení pracuje se dvěma mezními stavy: únosnost (sklo unese návrhové zatížení) a použitelnost (nepřekročí mezní průhyb). Eurokód 10 k nim u skla přidává dva další:
- Mezní stav porušení — bezpečné rozbití. Posuzuje se, jak se sklo chová v okamžiku, kdy praskne. Cílem je, aby porušení proběhlo bezpečně, bez velkých ostrých střepů a bez ohrožení osob.
- Mezní stav po porušení — zbytková únosnost. Posuzuje se, co konstrukce dokáže unést, i když už je sklo prasklé. U vrstveného skla drží sestava díky fólii pohromadě a má zbytkovou únosnost, která dá čas situaci bezpečně vyřešit a sklo vyměnit.
Tyto dva stavy dávají u skla mimořádný smysl. Právě ony odlišují dobře navržené bezpečnostní zasklení od takového, které sice „na papíře vyhoví”, ale po prasknutí selže nebezpečně.
Co to změní v praxi
Až Eurokód 10 vejde v platnost, stane se společným, závazným evropským základem pro navrhování skleněných konstrukcí. V posudcích a výpočtech přibude posouzení bezpečného rozbití a zbytkové únosnosti — zvlášť tam, kde na skle stojí bezpečnost lidí: zábradlí, pochozí a pojízdné plochy, zasklení nad hlavami osob, vrstvené konstrukční prvky.
Sleduji přípravu normy a posudky i výpočetní nástroje na ni připravuji. Jakmile vejde v platnost, doplním posouzení podle ní. Do té doby vycházím z EN 16612 a souvisejících podkladů a princip bezpečného rozbití a zbytkové únosnosti zohledňuji už dnes — protože u skla dává smysl bez ohledu na to, jaké číslo má norma na obálce.
Posudek ani výpočet není projekt — jde o odborné posouzení a doporučení.