Přeskočit na obsah
Know-how / Návrh

Jaké sklo patří na skleněné zábradlí

U zábradlí nejde jen o to, aby sklo uneslo zatížení. Musí zůstat bezpečné i v okamžiku, kdy praskne — protože za ním stojí člověk. Proto sem patří vrstvené bezpečnostní sklo, ne libovolná tabule.

MS
Ing. Miroslav Sázovský specialista na statiku a posuzování stavebního skla

Skleněné zábradlí má dvě role najednou. Musí být průhledné a hezké a zároveň musí zachytit člověka, který se o něj opře nebo do něj narazí. To z něj dělá bezpečnostní prvek, ne jen výplň. A u bezpečnostního prvku nestačí, aby sklo zatížení uneslo. Musí být bezpečné i ve chvíli, kdy z nějakého důvodu praskne.

Proč nestačí „obyčejné“ sklo

Tloušťku skla na zábradlí nelze stanovit od oka. Informativní příloha C ČSN 74 3305 sice uvádí doporučené skladby pro typické rozměry, ty ale počítají jen s nárazem, ne s dalším zatížením. Jinak tloušťka vychází z rozměru tabule, ze způsobu uložení a z kombinace zatížení — vodorovné zatížení od opření a nárazu osob, případně tlak davu. Norma ČSN EN 16612 k tomu přiřazuje i různé součinitele podle toho, jak dlouho zatížení působí: jiný je pro krátký náraz osoby, jiný pro trvalejší tlak davu.

Ani nejtlustší jedna tabule ale problém nevyřeší, pokud není ze správného typu skla. A tady je jádro věci: rozhoduje, co se stane po prasknutí.

Co se stane, když sklo praskne

Proto na zábradlí patří vrstvené bezpečnostní sklo, zpravidla ze dvou tabulí spojených fólií. Konkrétní skladba (typ a počet tabulí, druh fólie) vychází z posouzení.

Náraz se prokazuje, neodhaduje

U výrobků ze skla se odolnost proti měkkému nárazu klasifikuje kyvadlovou zkouškou podle ČSN EN 12600, a to včetně toho, jak se sklo případně rozbije. ČSN 74 3305 u vrstveného skla ve skupinách zasklení A1, A2, B a C požaduje třídu odolnosti 1B1 (čl. 6.7.2).

Samotná třída ale výplň zábradlí v jejím skutečném uložení neprokazuje. To dělá rázová zkouška podle přílohy B ČSN 74 3305 na vzorku upevněném shodně s reálnou konstrukcí, se zkušebním tělesem z ČSN EN 12600 (čl. 5.2.3). Lze ji nahradit výpočtem dynamického zatížení skla (čl. 5.2.4).

Záleží i na uložení

Sklo samo o sobě o bezpečnosti zábradlí nerozhoduje. Stejně důležité je, jak je uchycené. Vetknuté konzolové zábradlí, kde je tabule kotvená jen ve spodním profilu, namáhá sklo i kotvení jinak než zábradlí rámované po obou stranách. ČSN 74 3305 proto dělí zasklení do skupin podle uložení a podle nich určuje i hloubku uložení: u dvoustranně nebo třístranně uložené tabule nejméně 18 mm, u samonosného zábradlí má být na spodní straně nejméně 100 mm (čl. 6.7.3). Po rázové zkoušce pak norma nepřipouští mimo jiné otvor, kterým by při síle 25 N prošla koule o průměru 76 mm, ani vytažení výplně z rámu nebo úchytů (příloha B, čl. B.7). O skutečném roznosu napětí pak rozhoduje detail uložení — hloubka zasunutí hrany, tuhost kotvení, vůle.

Co si z toho odnést

U zábradlí se neptáme „jak tlusté sklo“, ale „jaká skladba a jaké uložení“. Návrh se dělá případ od případu: z rozměrů, zatížení, typu kotvení a požadavku na chování po prasknutí. Výstupem je posouzení, které řekne konkrétní skladbu a doloží, že vyhovuje na únosnost i na bezpečné chování po porušení.

Zdroje

  1. ČSN EN 12600. Sklo ve stavebnictví – Kyvadlová zkouška – Metoda zkoušení nárazem a klasifikace pro ploché sklo. Praha: Český normalizační institut, 2003.
  2. ČSN EN 16612. Sklo ve stavebnictví – Stanovení únosnosti příčně zatížených tabulí skla výpočtem. Praha: Česká agentura pro standardizaci, 2020.
  3. ČSN 74 3305. Ochranná zábradlí. Praha: Česká agentura pro standardizaci, 2025. Čl. 5.2.3, 5.2.4, 6.7.2, 6.7.3 a přílohy B a C.
  4. ELIÁŠOVÁ, Martina. Sklo – materiál pro nosné konstrukce. Praha: ČVUT v Praze, Fakulta stavební, 2014.

Posudek ani výpočet není projekt. Za nové návrhy s projekční odpovědností je nutné objednat autorizovanou osobu.

Řešíte podobný případ?

Napište — ozvu se s návrhem postupu a orientačním odhadem.

Napsat e-mail →