Přeskočit na obsah
Know-how / Posudky

Potřebujete soudního znalce na sklo?

Kdo hledá „znalce na sklo“, většinou hledá odpověď na technickou otázku: proč sklo prasklo, kdo za vadu odpovídá, jaké sklo na dané místo patřilo. K tomu ve většině situací soudního znalce nepotřebujete. Článek vysvětluje, kdo je soudní znalec a kde ho najdete, co musí obsahovat znalecký posudek, čím se od něj liší odborný posudek a proč soudy pro sklo ustanovují specialisty ad hoc.

MS
Ing. Miroslav Sázovský specialista na statiku a posuzování stavebního skla

Kdo do vyhledávače zadá „soudní znalec na sklo“, většinou nehledá procesní úkon. Hledá odpověď na technickou otázku: proč sklo prasklo, zda jde o vadu výrobku nebo chybu montáže, kdo za poškození odpovídá, jaké sklo na dané místo patřilo. K zodpovězení takové otázky ve většině situací soudního znalce nepotřebujete. Potřebujete odborníka, který sklu rozumí, a dokument, který má správnou stavbu a dá se přezkoumat. Tento článek vysvětluje rozdíl mezi znaleckým a odborným posudkem, abyste se mohli rozhodnout podle své skutečné situace, ne podle názvu dokumentu.

Kdo je soudní znalec a kde ho najdete?

Soudní znalec je osoba zapsaná v seznamu znalců, který vede Ministerstvo spravedlnosti. Znaleckou činnost upravuje zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, a prováděcí vyhláška č. 503/2020 Sb. Zápis do seznamu předpokládá splnění kvalifikačních podmínek, vstupní zkoušku, slib a pojištění.

Veřejný seznam znalců najdete na znalci.justice.cz. Hledat v něm můžete podle oboru, odvětví a specializace. Pokud pro váš případ existuje zapsaný znalec s odpovídající specializací a vaše situace znalecký posudek skutečně vyžaduje, je seznam správné místo, kde ho hledat.

Než v něm ale začnete listovat, stojí za to si ujasnit, co znalecký posudek je a kdy je opravdu potřeba.

Co musí obsahovat znalecký posudek?

Náležitosti znaleckého posudku stanoví § 28 zákona č. 254/2019 Sb. Posudek musí být úplný, pravdivý a přezkoumatelný a musí obsahovat:

  1. titulní stranu,
  2. zadání — otázky, na které má posudek odpovědět,
  3. výčet podkladů, ze kterých zpracovatel vycházel,
  4. nález — popis zjištěného stavu,
  5. posudek — vlastní odborné posouzení,
  6. odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost,
  7. závěr s jednoznačnými odpověďmi na položené otázky,
  8. přílohy potřebné k zajištění přezkoumatelnosti,
  9. znaleckou doložku — s označením seznamu, ve kterém je znalec zapsán, oboru a odvětví a číslem položky v evidenci posudků,
  10. otisk znalecké pečeti.

Prvních osm bodů tvoří odbornou stavbu dokumentu. Poslední dva body jsou procesní stvrzení: dokládají, že dokument podala osoba zapsaná v seznamu znalců. Znaleckou pečetí smí být opatřen pouze znalecký posudek.

Toto rozdělení je klíč k celému článku. Kvalitu odpovědi na technickou otázku nese prvních osm částí. Doložka a pečeť nesou procesní postavení dokumentu v řízení.

Odborný posudek a znalecký posudek — stejná odborná stavba, jiné procesní stvrzení Odborný posudek specialista v daném oboru Znalecký posudek znalec zapsaný v seznamu (§ 28 zák. č. 254/2019 Sb.) SPOLEČNÁ ODBORNÁ STAVBA — NESE KVALITU ODPOVĚDI 1 · Titulní strana 2 · Zadání — položené otázky 3 · Výčet podkladů 4 · Nález — popis zjištěného stavu 5 · Posudek — odborné posouzení 6 · Odůvodnění — přezkoumatelnost 7 · Závěr — jednoznačné odpovědi 8 · Přílohy 1 · Titulní strana 2 · Zadání — položené otázky 3 · Výčet podkladů 4 · Nález — popis zjištěného stavu 5 · Posudek — odborné posouzení 6 · Odůvodnění — přezkoumatelnost 7 · Závěr — jednoznačné odpovědi 8 · Přílohy Bez znalecké doložky a pečeti. V řízení má postavení listinného důkazu, který soud hodnotí jako každý jiný důkaz — podle obsahu a přezkoumatelnosti. 9 · Znalecká doložka seznam, obor a odvětví, číslo v evidenci posudků 10 · Otisk znalecké pečeti smí jím být opatřen pouze znalecký posudek Náležitosti znaleckého posudku podle § 28 zákona č. 254/2019 Sb. Body 9 a 10 nesou procesní postavení, ne odbornou kvalitu.
Odborný posudek a znalecký posudek sdílejí stejnou odbornou stavbu. Liší se procesním stvrzením — doložkou a pečetí, které smí připojit jen znalec zapsaný v seznamu.

Kdy znalecký posudek skutečně potřebujete?

Méně často, než napovídá název. Rozhodující je, v jaké situaci se nacházíte.

Pokud už běží soudní řízení, znalce ustanovuje soud. Soud si vybírá ze seznamu znalců sám a sám formuluje otázky, které má posudek zodpovědět. Objednávat si v této fázi vlastní znalecký posudek „do zásoby“ nemusí být účelné — soud jím není vázán a otázky si stejně položí po svém.

Pokud chcete do civilního řízení předložit vlastní posudek, umožňuje to § 127a občanského soudního řádu: posudek zpracovaný znalcem na žádost strany se považuje za znalecký posudek vyžádaný soudem, pokud má všechny zákonné náležitosti a doložku o tom, že si je znalec vědom následků vědomě nepravdivého posudku. To je jediná situace, kdy jako soukromý zadavatel potřebujete zapsaného znalce — a i zde platí, že soud posudek hodnotí volně jako každý jiný důkaz.

Pokud spor teprve hrozí nebo řešíte technickou otázku mimo soud, tedy reklamaci, pojistnou událost, převzetí díla, spor o příčinu poruchy, rozhodnutí o výměně zasklení, potřebujete především věcně správnou a přezkoumatelnou odpověď. Tu dává odborný posudek. V řízení, pokud k němu později dojde, má postavení listinného důkazu; soud jej hodnotí podle obsahu, ne podle razítka na poslední straně.

Ani soudy nesahají po znaleckém posudku automaticky. Občanský soudní řád (§ 127 odst. 1) i trestní řád (§ 105 odst. 1) předpokládají, že pro méně složité odborné otázky postačí odborné vyjádření, a teprve pro složité otázky se ustanovuje znalec. Právní řád tedy sám počítá s tím, že většina odborných otázek znalecký posudek nevyžaduje.

Co je odborný posudek a jak ho píšu?

Odborný posudek je dokument, ve kterém specialista odpovídá na položené technické otázky: popíše zjištěný stav, posoudí jej, své posouzení odůvodní a formuluje jednoznačný závěr. Zpracovat ho může kdokoli s potřebnou odborností; jeho váha stojí a padá s kvalitou obsahu.

Své odborné posudky píšu ve stejné stavbě, jakou zákon předepisuje posudkům znaleckým: zadání, výčet podkladů, nález, posudek, odůvodnění, závěr, přílohy. Ne proto, že bych musel, ale proto, že je to dobrá stavba: nutí autora oddělit zjištění od hodnocení, doložit každý krok a odpovědět na otázky tak, aby jeho úvahu mohl kdokoli přezkoumat. Metodicky přitom vycházím z odborné literatury o znalectví — zejména z knihy Lukáše Křístka Znalectví (Wolters Kluwer, 2013). Vynechávám jediné: znaleckou doložku a pečeť. Nejsem soudní znalec a můj posudek se za znalecký nevydává: je to odborný posudek specialisty, a přesně tak je označen.

Sklu se věnuji od roku 2006 a za tu dobu jsem zpracoval stovky odborných posudků — lomy skla, teplotní šoky, samovolné destrukce kaleného skla, vady izolačních skel, únosnost zábradlí, pochozích skel a fasád. Diagnostika stojí na fraktografii, výpočtech podle evropských norem a zkušenosti z výroby, zpracování i montáže skla.

Co je znalec ad hoc a proč soudy ustanovují specialisty?

Zákon č. 254/2019 Sb. v § 26 pamatuje na situaci, kdy pro daný obor a odvětví není v seznamu nikdo zapsán, žádný zapsaný znalec nemůže posudek podat, nebo by jeho podání bylo spojeno s nepřiměřenými náklady či obtížemi. V takovém případě může orgán veřejné moci ustanovit k podání znaleckého posudku i osobu, která v seznamu zapsaná není, ale má potřebné odborné předpoklady. Říká se jí znalec ad hoc a pro daný posudek se na ni hledí jako na znalce.

Stavební sklo je přesně ten případ. Je to úzká specializace na pomezí stavebnictví, materiálového inženýrství a technologie výroby skla. Zapsaných znalců, kteří se jí soustavně věnují, je málo. Proto se na mě soudy obracejí. V konkrétních řízeních mě ustanovily znalcem ad hoc. Obrací se na mě i policie — například s otázkou, zda konkrétní poškození skla vzniklo průstřelem projektilem. Po takovém ustanovení skládám slib, přebírám povinnosti znalce a pro dané řízení se na mě hledí jako na znalce. Mimo takové ustanovení znalec nejsem a jako znalec nevystupuji.

Právě proto dává smysl psát každý posudek tak, aby v přezkoumání obstál: nikdy dopředu nevíte, zda dokument skončí u soudu.

Jak se tedy rozhodnout?

Položte si jednu otázku: v jaké fázi je váš problém?

Pokud si nejste jistí, do které situace spadáte, napište mi. Rozdíl mezi odborným a znaleckým posudkem vám vysvětlím na vašem konkrétním případu a rovnou řeknu, zda vám dokážu pomoci sám, nebo máte jít za zapsaným znalcem.

Časté otázky

Je odborný posudek použitelný u soudu? Ano. V civilním řízení má postavení listinného důkazu a soud jej hodnotí podle obsahu a přezkoumatelnosti jako každý jiný důkaz. Plnohodnotným znaleckým posudkem se stává jen dokument s náležitostmi podle § 28 zákona č. 254/2019 Sb. včetně doložky, podaný znalcem (případně znalcem ad hoc).

Kde najdu seznam soudních znalců? V evidenci znalců Ministerstva spravedlnosti na znalci.justice.cz. Hledat lze podle oboru, odvětví a specializace.

Může si znalecký posudek objednat i soukromá osoba? Ano. Podle § 127a občanského soudního řádu se posudek zpracovaný zapsaným znalcem na žádost strany považuje za posudek vyžádaný soudem, pokud má všechny náležitosti a doložku o vědomí následků vědomě nepravdivého posudku.

Co musí obsahovat znalecký posudek? Titulní stranu, zadání, výčet podkladů, nález, posudek, odůvodnění, závěr, přílohy, znaleckou doložku a otisk znalecké pečeti (§ 28 zákona č. 254/2019 Sb.). Musí být úplný, pravdivý a přezkoumatelný.

Jste soudní znalec na sklo? Nejsem zapsán v seznamu znalců a jako znalec nevystupuji. Jsem stavební inženýr a specialista na stavební sklo; v konkrétních řízeních mě soud ustanovil znalcem ad hoc podle § 26 zákona č. 254/2019 Sb. Mimo takové ustanovení zpracovávám odborné posudky.


Odborný posudek ani výpočet není projekt. Za nové návrhy s projekční odpovědností je nutné objednat autorizovanou osobu. Tento článek je obecná informace, ne právní rada — postup v konkrétním řízení konzultujte s advokátem.

Řešíte podobný případ?

Napište — ozvu se s návrhem postupu a orientačním odhadem.

Napsat e-mail →