Přeskočit na obsah
Nástroje / kondenzace na skle

Rosný bod a kondenzace na zasklení

Spočítá orientačně, kdy a kde se zasklení orosí — povrchovou teplotu skla a rosný bod ve středu (Režim A) i 2D teplotní pole okraje s tepelným mostem rámečku a zónou orosení (Režim B). Podle ČSN EN 673 a ČSN EN ISO 13788.

ČSN EN 673ČSN EN ISO 13788orientační

Geometrie

Tloušťka tabule mm
Mezera (SZR) mm
Zápust skla mm
Pokovení LowEjedna nízkoemisivní strana na dutinu
Podmínky prostředí

Mění výsledek okamžitě, bez nového výpočtu.

Teplota v místnosti Ti °C
Relativní vlhkost φ %
Venkovní teplota Ta °C

Jak teplota klesá z interiéru ven přes tabule a dutiny. Rozhoduje vnitřní líc (vpravo): když klesne pod čáru rosného bodu, orosí se.

Teplotní profil zasklením
Vnitřní líc Toi (pozice 4/6)
Vnější líc Toa (pozice 1)
Rosný bod Ts
Teplotní faktor fRsi
Ug zasklení (z aktuální skladby)

Řez okrajem zasklení

Orientační inženýrský odhad, není normové posouzení ani náhrada softwaru pro vedení tepla (Therm/Flixo/Caluwin) či měření. Zjednodušení: 2D řez (ne 3D roh), zjednodušený rám, ekvivalentní dutina dle EN 673, ustálený stav.

Rosný bod a kondenzace na zasklení — teoretický podklad

Odborný výklad k tomuto nástroji na úrovni stavební fyziky: proč na skle kondenzuje voda, jak se počítá povrchová teplota a rosný bod, čím se liší střed zasklení od okraje a podle čeho se posuzuje riziko kondenzace. Nástroj počítá orientačně; přesné normové posouzení tepelných mostů patří do programů typu Therm, Flixo nebo Caluwin (ČSN EN ISO 10077-2).

1Proč na skle kondenzuje voda

Vzduch obsahuje vodní páru a množství, které udrží, roste s teplotou: při 0 °C pojme nejvýše asi 4,9 g/m³, při 20 °C asi 17,3 g/m³. Tato horní mez odpovídá 100 % relativní vlhkosti. Když teplý vlhký vzduch v místnosti dorazí k chladnějšímu povrchu skla, ochladí se; množství vody se nemění, ale relativní vlhkost u povrchu stoupá. Jakmile dosáhne 100 %, je dosažen rosný bod a přebytečná voda se na povrchu sráží. Rozhodují čtyři veličiny: teplota v místnosti, relativní vlhkost, venkovní teplota a součinitel prostupu tepla zasklení Ug.

2Rosný bod a tlak nasycené páry

Mezní (nasycený) tlak vodní páry v závislosti na teplotě dává Magnusův (Tetensův) vztah:

ps(T) = 610,5 · exp( 17,269 · T / (237,3 + T) ) [Pa] ps — tlak nasycené páry; T — teplota [°C]. Při 100 % relativní vlhkosti je skutečný tlak páry roven ps.

Skutečný parciální tlak páry v místnosti je p = (φ/100) · ps(Ti). Rosný bod Ts je teplota, při níž tento tlak dosáhne nasycení; získá se obrácením Magnusova vztahu:

Ts = 237,3 · ln(p / 610,5) / ( 17,269 − ln(p / 610,5) ) [°C] Ts — rosný bod; φ — relativní vlhkost [%]; Ti — teplota vzduchu v místnosti [°C]. Příklad: 20 °C a 50 % → Ts ≈ 9,3 °C.

3Povrchová teplota zasklení (1D, střed)

Daleko od okraje je vedení tepla jednorozměrné. Teploty vnitřního a vnějšího líce plynou z Ug a z odporů při přestupu tepla:

Toi = Ti + Ug · (Ta − Ti) · Rsi
Toa = Ta + Ug · (Ti − Ta) · Rse Toi — teplota vnitřního líce (pozice 4 u dvojskla, 6 u trojskla); Toa — vnější líc (pozice 1); Ta — venkovní teplota; Rsi, Rse — odpory při přestupu tepla.

Bezrozměrný teplotní faktor vnitřního povrchu fRsi popisuje, jak teplý zůstane vnitřní líc nezávisle na konkrétních teplotách:

fRsi = (Toi − Ta) / (Ti − Ta) = 1 − Ug · Rsi fRsi = 1 znamená povrch o teplotě interiéru, 0 o teplotě exteriéru. Kondenzace na vnitřním líci nastane, když Toi ≤ Ts.
Volba odporu Rsi. Pro výpočet Ug se používá Rsi = 0,13 m²K/W (ČSN EN ISO 6946). Pro posouzení kondenzace předepisuje ČSN EN ISO 13788 konzervativnější Rsi = 0,25 m²K/W, které zohledňuje horší proudění vzduchu u kouta, za nábytkem nebo za závěsem — povrch tak vychází chladnější. Vně se uvažuje Rse = 0,04 m²K/W.

O povrchové teplotě skla spolurozhoduje i proudění vzduchu u zasklení, které je v Rsi zahrnuté jen souhrnně. Potlačené proudění (závěs, hluboká špaleta, kout, nábytek těsně u skla) odpovídá vyšší hodnotě 0,25 — povrch je chladnější a orosí se snáz. Naopak radiátor nebo konvektor umístěný pod oknem žene teplý vzduch po skle a ohřívá především spodní okraj, kde kondenzace začíná, takže ji účinně oddálí. Tento příznivý vliv ČSN EN ISO 13788 záměrně nezapočítává (zůstává na straně jistoty) a nemodeluje ho ani tento nástroj — počítá s rovnoměrným Rsi po celém líci, bez zdroje tepla pod sklem.

4Součinitel prostupu Ug a izolační dutina (ČSN EN 673)

Ug středu zasklení se skládá ze sériových odporů přestupu, skleněných tabulí a plynových dutin:

1 / Ug = Rse + Σ (dj / λj) + Σ (1 / hs) + Rsi dj, λj — tloušťka a vodivost tabule (sklo λ = 1,0 W/mK); hs — tepelná vodivost dutiny.

Vodivost dutiny má složku sálavou a plynovou, hs = hr + hg:

hr = 4 · σ · Tm³ / ( 1/ε1 + 1/ε2 − 1 )
hg = Nu · λ / s , Nu = A · (Gr · Pr)n (Nu ≥ 1) σ = 5,67·10⁻⁸ W/m²K⁴; Tm — střední teplota dutiny [K]; ε1, ε2 — korigované emisivity povrchů (nepokovené sklo 0,837, pokovení LowE 0,03–0,04); s — šířka dutiny; pro svislé zasklení A = 0,035, n = 0,38; Gr, Pr — Grashofovo a Prandtlovo číslo plynu (vzduch, argon, krypton).

Sálavá složka obvykle převažuje; nízkoemisivní pokovení (LowE) ji potlačí a Ug výrazně sníží. Pro 2D řez se dutina nahrazuje vrstvou o ekvivalentní vodivosti λeq = hs · s.

5Okraj zasklení — 2D vedení tepla a tepelný most

U okraje přestává být vedení tepla jednorozměrné: distanční rámeček spojuje obě tabule a tvoří tepelný most, kterým chlad z exteriéru proniká k vnitřnímu líci. Ustálené teplotní pole řezu se řídí rovnicí vedení tepla:

∇ · ( λ ∇T ) = 0 λ — místní tepelná vodivost (sklo, plyn, tmel, rámeček, rám); řeší se numericky na rastru řezu (konečné objemy, relaxace) s okrajovými podmínkami 3. druhu (Rsi, Rse) na lících a adiabatickými řeznými hranami.

Důsledek: vnitřní líc u rámečku je o několik °C chladnější než ve středu — proto se okno potí nejdřív dole u rámu, zatímco střed zůstává čistý. Teplý okraj (rámeček z nerezu, plastu nebo plněného profilu místo hliníku) most zmírní a okrajovou teplotu zvedne.

Rám okna a jeho vodivost. Nástroj počítá i rám (plast, dřevo, hliník). Plastové a dřevěné rámy jsou zadané efektivní tepelnou vodivostí podle ČSN EN ISO 10077-2 — jednou hodnotou (přibližně 0,13–0,17 W/mK), která už zahrnuje vzduchové komory profilu. Hliník je modelovaný jako vodivý kov s přerušeným tepelným mostem: i s přerušením vede teplo výrazně víc, má vyšší součinitel prostupu tepla rámem Uf, a proto u něj vnitřní okraj skla vychází chladnější a orosí se dřív než u plastu nebo dřeva. Přesné Uf konkrétního profilu určí certifikovaný výpočet podle ČSN EN ISO 10077-2 (Therm, Flixo).

6Posouzení rizika kondenzace (ČSN 73 0540-2)

Český požadavek se vyjadřuje kritickým teplotním faktorem. Posuzuje se, zda nejnižší teplotní faktor na vnitřním povrchu splní požadavek pro návrhové podmínky:

fRsi ≥ fRsi,N = (Ts − θe) / (θi − θe) fRsi,N — požadovaná (kritická) hodnota; θe — návrhová venkovní teplota (dle lokality, např. −15 °C); θi — návrhová vnitřní teplota; Ts — rosný bod (pro vyloučení kondenzace), případně teplota odpovídající 80 % povrchové vlhkosti (pro vyloučení plísní).

Nástroj porovnává vypočtené fRsi v nejchladnějším bodě okraje s tímto požadavkem a vrací verdikt vyhovuje / nevyhovuje.

7Tři místa rosení izolačního skla

  • Vnitřní líc (pozice 4/6): fyzikální jev podle Ug, teploty a vlhkosti, ne vada. Řeší ho větrání, nižší vlhkost a kvalitnější zasklení; u okraje se objeví dřív kvůli tepelnému mostu rámečku.
  • Vnější líc (pozice 1): ranní orosení po jasné noci. Není to vada, naopak znak velmi dobré izolace — sklo propouští ven málo tepla a vnější líc vychladne vyzařováním pod teplotu okolního vzduchu.
  • V dutině (pozice 2/3): jediná pravá vada — vysoušedlo v rámečku vyčerpalo kapacitu, sklo je „slepé". Řeší se výměnou izolačního skla.

8Meze nástroje

Jádro je normové (čísla sednou na validační hodnoty ČSN EN 673 a na shodu 2D pole s 1D ve středu), prezentace je důsledně orientační. Model zjednodušuje: 2D řez (ne 3D roh), zjednodušený rám, ekvivalentní dutina dle EN 673, ustálený stav, rámeček jako dutý profil. Pro certifikované posouzení tepelného mostu, lineárního činitele prostupu ψ a přesné okrajové teploty slouží výpočet dle ČSN EN ISO 10077-2 (Therm, Flixo, Caluwin) a měření.

9Použité normy

ČSN EN 673 — Ug středu zasklení výpočtem (vodivost dutiny, hr, hg, emisivity, vlastnosti plynů) · ČSN EN ISO 10077-2 — numerická 2D metoda pro rámy a zasklení · ČSN EN ISO 13788 — povrchová teplota a riziko kondenzace, teplotní faktor fRsi, Rsi = 0,25 · ČSN EN ISO 6946 — odpory při přestupu tepla (Rsi = 0,13, Rse = 0,04) · ČSN 73 0540-2 — kritický teplotní faktor fRsi,N · Magnus/Tetens a DIN 4108 — tlak nasycené páry a vlhkost vzduchu.

Orientační edukativní pomůcka. Není normovým posouzením, projektovou dokumentací ani náhradou výpočtu tepelných mostů dle ČSN EN ISO 10077-2 či měření. Pro závazné posouzení kondenzace a tepelných mostů je nutný individuální výpočet a autorizovaná osoba.

Potřebujete posoudit kondenzaci nebo tepelný most konkrétního detailu?

Napište zadání — připravím odborné posouzení výpočtem nad rámec orientačního odhadu.

Nezávazná poptávka →