Přeskočit na obsah
Nástroje / skleněný schodišťový stupeň

Návrh skleněného schodišťového stupně

Spočítá orientační únosnost a průhyb skleněného schodišťového stupně z vrstveného skla (model nosníku) podle EN 16612 a ověří rozbitý stav po prasknutí nášlapné tabule podle DIN 18008.

EN 16612DIN 18008předběžný odhad

SCHOD·CALC

Návrh skleněného schodišťového stupně · vrstvené sklo, prostý nosník · EN 16612 + DIN 18008 (rozbitý stav) · předběžný odhad

Pochozí sklo je bezpečnostní prvek. Orientační odhad uzavřenými vzorci (model nosníku), není statický posudek ani cenová nabídka — definitivní návrh patří do MKP a k autorizované osobě.

Geometrie stupně

Nášlapná (horní) tabule

nášlapná

Nosné (spodní) tabule

nosná

Mezivrstva (fólie)

Užitné zatížení (kategorie ČSN EN 1991-1-1)

Mezní průhyb

Norma min. L/200; pro komfort chůze po skle doporučeno L/300 (byty/kanceláře) až L/400 (veřejné), s absolutním stropem 3–5 mm. Preset zatížení nastaví doporučenou hodnotu.
Mimořádný stav — praskne horní nášlapná tabule (DIN 18008)

Návrh skleněného schodišťového stupně z vrstveného konstrukčního skla

Odborný podklad k tomuto nástroji — statické schéma, normy a vzorce, podle kterých počítá, a poctivé vymezení jeho mezí. Metoda je ověřena proti řešenému příkladu NOB030 (Ing. O. Pešek, VUT FAST): vrstvené trojsklo 121212.22, rozpětí 1500 mm — nástroj reprodukuje jeho účinné tloušťky, napětí i průhyby. Nástroj dává předběžný odhad uzavřenými vzorci (teorie nosníku + účinná tloušťka); pro definitivní návrh je nejjistější metoda konečných prvků (MKP) a posouzení autorizovanou osobou.

1. Proč je skleněný schod zvláštní případ

Schodišťový stupeň ze skla je pochozí (nášlapná) konstrukce — nosný prvek, po kterém chodí lidé. Liší se od běžného zasklení dvěma věcmi. Zaprvé je to bezpečnostní prvek: jeho selhání znamená pád osoby. Proto pochozí sklo smí být jen vrstvené bezpečnostní sklo nejméně ze tří tabulí (norma DIN 18008-5; odborný podklad „Požadavky na pochozí a částečně pochozí skla“, Ing. M. Sázovský 2017). Zadruhé se navrhuje nejen na neporušený stav, ale i na mimořádný (rozbitý) stav — když praskne horní nášlapná tabule, zbylé nosné tabule musí ještě unést plné zatížení a udržet stabilitu (typicky nejméně 30 minut, než se prostor vyklidí).

Skladba pochozího skla. Horní nášlapná tabule je obětovaná — odolává oděru a nárazu a obvykle se dělá jako kalená (ESG/ESG-H), protože se po rozbití rozpadne na drobné neostré úlomky. Nosné tabule pod ní nesou zatížení a volí se nejčastěji tepelně zpevněné (TVG): po prasknutí drží velké úlomky a zachovají zbytkovou únosnost (kalené ESG se rozpadne na drť a zbytkovou únosnost nemá).

2. Statické schéma: prostý nosník

Stupeň je modelován jako prostý nosník rozpětí L (vzdálenost mezi podporami — typicky dvě boční schodnice), s průřezem šířky b (hloubka stupně, tj. nášlapná hloubka). To odpovídá běžnému otevřenému schodu, kde stupeň „přemosťuje“ mezi dvěma podporami. Čtyřstranně podepřené pochozí desky (skleněné podlahy, světlíky) jsou jiný případ — deska, ne nosník — a do tohoto nástroje nepatří.

Zatížení podle ČSN EN 1991-1-1 (kategorie užitných ploch). Schody přebírají kategorii obsluhované plochy (čl. 6.3.1); bodové břemeno Qk působí na ploše 50×50 mm a u schodišťového stupně obvykle rozhoduje o tloušťce skla:

KategoriePlošné qkBodové QkDoporuč. průhybUžití
A3,0 kN/m²2,0 kNL/300, max 5 mmbyty, rodinné domy
B3,0 kN/m²4,0 kNL/300, max 5 mmkanceláře, administrativa
C35,0 kN/m²4,0 kNL/400, max 3 mmveřejné komunikační plochy
ÖNORM4,0 kN/m²2,0 kNL/300, max 5 mmrakouský standard, obytné plochy (pochozí sklo)
Pozor na kanceláře (kat. B). Plošné zatížení je u bytů i kanceláří podobné (~3 kN/m²), ale bodové Qk je v kancelářích dvojnásobné (4,0 vs 2,0 kN) — a právě bodové břemeno u schodišťového stupně skoro vždy rozhoduje o tloušťce. Slučovat A a B do jednoho zatížení proto nelze. Pro pochozí sklo se v ČR (kde chybí vlastní materiálová norma) běžně volí bezpečná obálka C3 (5,0 / 4,0).

Vnitřní síly prostého nosníku (rovnoměrné q a osamělé břemeno Q uprostřed):

Mq = q · b · L² / 8 MQ = Q · L / 4 (vlastní tíha: g = Σt · b · 25 kN/m³) Posuzuje se rozhodující z plošného a bodového zatížení. Bodové Q se modeluje jako osamělá síla — pro reálné roznesení na malou plochu je lokální špička napětí vyšší (řeší MKP).

3. Účinná tloušťka vrstveného skla (Wölfel–Bennison)

Vrstvené sklo nepůsobí ani jako jeden monolit, ani jako volné tabule — záleží na tuhosti fólie. Tabule spojuje mezivrstva, jejíž smykový modul G určuje míru spolupůsobení přes součinitel spřažení Γ (0 = vrstvy bez spřažení, dolní mez; 1 = monolit, horní mez):

Γ = 1 / (1 + 9,6 · E · Is · tint / (G · hs² · L²)) E = 70 000 MPa; Is = Σ ti·di² (Steinerův člen průřezu); hs — vzdálenost těžišť krajních tabulí; tint — tloušťka fólie; L — rozpětí.
tef,w = (Σ ti³ + 12 · Γ · Is)1/3 tef,σ = √( tef,w³ / (tj + 2 · Γ · dj) ) tef,w — účinná tloušťka pro průhyb; tef,σ — pro napětí ve spodní (tažené) tabuli j. Spřažení závisí na době zatížení a teplotě: vlastní tíha (trvalé) → nízké G, chůze (krátkodobé) → vyšší G; proto se počítají dvě účinné tloušťky.

Smykový modul fólií G [MPa] — podle teploty a doby zatížení

Spřažení není konstanta: roste s tuhostí fólie, klesá s teplotou a s délkou zatížení. Proto má každá fólie dvě teplotní řady — pro trvalé (vlastní tíha) a krátkodobé (chůze) zatížení. Nástroj mezi teplotami interpoluje a spočítá zvlášť Γ pro vlastní tíhu a pro chůzi.

Fólietrvalé (vlastní tíha)krátkodobé (chůze)tl.
20 °C30 °C40 °C20 °C30 °C40 °Cmm
SentryGlas (ionoplast)86,65,312,95180100401,52
PVB tuhé / strukturální0,390,250,204,02,01,00,76
EVA0,300,100,052,00,60,250,76
PVB standardní0,050,010,011,00,250,100,76
Poctivě ke zdroji dat. Řady pro trvalé zatížení jsou z datasheetů Mepla (DuPont, Eastman, Satinal — dlouhodobé sloupce), shodné se sesterským nástrojem pro sklo pod vodou. Řady pro krátkodobé zatížení jsou návrhové (orientační) — PVB při 20 °C ≈ 1,0 MPa odpovídá řešenému příkladu NOB030. Reálné spřažení závisí na teplotě a relaxaci fólie; pro definitivní návrh ověřte G z datasheetu výrobce při skutečné teplotě. SentryGlas drží vysoké spřažení i dlouhodobě a do ~30 °C — je pro konstrukční pochozí sklo nejvhodnější; nad teplotou skelného přechodu (≈ 40–50 °C) i on výrazně měkne.

4. Pevnost skla a dílčí součinitele (EN 16612 / DIN 18008)

Charakteristická pevnost v ohybu (5% kvantil): Float 45 MPa (EN 572-1), TVG 70 MPa (EN 1863-1), ESG/ESG-H 120 MPa (EN 12150-1). Návrhová pevnost:

fg,d = kmod · ksp · ke · fg,k / γM,A + kv · (fb,k − fg,k) / γM,v fg,k = 45 MPa (základ, chlazené sklo); fb,k — char. pevnost daného skla; γM,A = 1,8; γM,v = 1,2; ksp = ke = kv = 1,0. Druhý člen je přínos tepelného předpětí.

Součinitel doby trvání kmod: vlastní tíha (trvalé) ≈ 0,25; užitné zatížení na schodech kmod = 0,7 (DIN 18008). Protože vlastní tíha a chůze mají různou kmod (a tedy různou pevnost i spřažení), posuzuje se interakce: σtíha/fg,d,trvalé + σchůze/fg,d,krátkodobé ≤ 1. Zatížení se v mezním stavu únosnosti násobí γG = 1,35 (tíha) a γQ = 1,5 (užitné).

5. Napětí v tahu od ohybu a průhyb

Nosník se ohýbá: horní vlákno je tlačené, spodní tažené. Sklo je křehké a rozhoduje tah na spodním líci spodní tabule — tam se počítá maximální napětí a porovnává s návrhovou pevností:

σmax = MEd / W, W = b · tef,σ² / 6 w = 5·q·L⁴/(384·E·I) + Q·L³/(48·E·I), I = b · tef,w³ / 12 Návrh musí vyhovět na napětí (MSÚ) i na průhyb (MSP) současně. Normové minimum pochozího skla je L/200; pro komfort chůze po skle (psychologie, pocit „houpání") se doporučuje přísnější L/300 (byty, kanceláře) až L/400 (veřejné plochy), navíc s absolutním stropem 3–5 mm. Preset zatížení tuto doporučenou hodnotu nastaví. U větších rozpětí obvykle rozhoduje průhyb nebo rozbitý stav.

Průběh napětí po výšce řezu není u vrstveného skla jedna přímka. Tabule se navzájem podpírají jen tolik, kolik přenese fólie. V řezu proto každá tabule nese částečně sama (vlastní ohyb kolem svého těžiště) a částečně společně (spřažený ohyb kolem těžiště celého průřezu); poměr řídí součinitel spřažení Γ dané fólie. Při Γ → 1 (tuhá fólie, krátká doba) je průběh téměř lineární jako u monolitu; při Γ → 0 (měkká fólie, trvalé zatížení) je pilovitý — každá tabule má vlastní tah dole a tlak nahoře a špička napětí je výrazně vyšší. Diagram řezu v nástroji kreslí tento skutečný průběh (ne ideální monolit) a superponuje trvalé (nízké G fólie) i krátkodobé zatížení (vyšší G). Spřažení se počítá z modulu G fólie pro danou návrhovou teplotu a dobu zatížení — proto se průběh i míra spřažení mění s volbou fólie a teploty (vyšší teplota → měkčí fólie → menší spřažení → vyšší napětí). Konzervativní dolní mez je vždy Γ = 0 (tabule bez spolupůsobení).

6. Mimořádný (rozbitý) stav — zbytková únosnost

Klíčové pro pochozí sklo. Praskne-li horní nášlapná tabule (náraz, vada, NiS u kaleného skla), zbylé nosné tabule musí unést 100 % zatížení a udržet stabilitu. Nástroj to ukazuje přepínačem „Mimořádný stav“.

Posuzuje se jako mimořádná návrhová situace (EN 1990): zatížení se nenásobí (γ = 1,0) a kontroluje se, že napětí v tahu zbylých tabulí nepřekročí návrhovou pevnost — tedy že nepraskne další tabule. Mezní průhyb se zde neuplatňuje (kritérium je „udrží a nespadne“, ne vzhled). Proto se nosné tabule volí z TVG (drží velké úlomky) a dostatečně silné. Tento stav u dobře navrženého stupně často rozhoduje.

7. Meze tohoto nástroje (co zjednodušuje)

  • Model prostého nosníku podepřeného na dvou protilehlých hranách; čtyřstranně podepřené desky (podlahy) nepočítá.
  • Bodové břemeno Q modeluje jako osamělou sílu (M = Q·L/4) přes celou šířku — lokální špička napětí pod malou roznášecí plochou je vyšší (patří do MKP). Srovnání metod v řešeném příkladu ukazuje, že MKP dává u bodového zatížení o desítky procent vyšší napětí.
  • Účinná tloušťka platí přesně pro stejné tabule; pro výrazně nestejné skladby je to Bennisonova aproximace (orientačně).
  • Smykové moduly fólií pro krátkodobé zatížení jsou orientační návrhové hodnoty; reálné spřažení závisí na teplotě, relaxaci a době zatížení — pro definitivní návrh ověřit z datasheetu výrobce (Mepla).
  • Nepočítá dynamický náraz (zkouška kyvadlem dle EN 12600 / DIN 18008-4), uložení, podložky, koncentrace u kotev a otvorů, skluznost, teplotní napětí.
  • Je to předběžný odhad, ne statický posudek.

8. Použité normy a zdroje

EN 16612 (odolnost zasklení proti příčnému zatížení) · EN 16613 (mezivrstvy) · DIN 18008-1/-4/-5 (sklo ve stavebnictví, pochozí sklo, náraz) · CEN/TS 19100 (návrh skleněných konstrukcí) · ČSN EN 1990 (zásady, mezní stavy, mimořádné situace) · ČSN EN 1991-1-1 (užitná zatížení, kategorie C3) · EN 572-1 (float) · EN 1863-1 (TVG) · EN 12150-1 (ESG) · EN ISO 12543 (vrstvené sklo) · EN 12600 (kyvadlová zkouška) · řešený příklad NOB030 „Návrh a posouzení schodišťového stupně z vrstveného konstrukčního skla“ (Ing. O. Pešek, VUT FAST) · odborný podklad „Požadavky na pochozí a částečně pochozí skla“ (Ing. M. Sázovský, 2017) · Wölfel/Bennison/Calderone (účinná tloušťka).

Tento nástroj a podklad slouží k předběžnému inženýrskému odhadu a ke vzdělávání. Není statickým posudkem, projektovou dokumentací ani cenovou nabídkou a nenahrazuje posouzení autorizovanou osobou. Pro definitivní návrh pochozího skla (bezpečnostní prvek) je nutný individuální statický posudek (MKP) a u plochy nad 50 cm² i zkouška odolnosti proti nárazu a zbytkové stability. Autor neodpovídá za škody vzniklé použitím orientačních výsledků bez posudku.

Potřebujete posoudit skleněný schod pro konkrétní stavbu?

Napište rozpětí, skladbu a kategorii zatížení — připravím odborné posouzení skleněného stupně výpočtem nad rámec orientačního odhadu.

Nezávazná poptávka →