Jak silné sklo do stěny bazénu? Vzorový výpočet krok za krokem
Vzorový příklad počítá jedno okno ve stěně bazénu od zadání po výsledek: tabuli z vrstveného skla pod tlakem vody, osazenou v rámu po celém obvodu. Každý krok ukazuje, co se zjišťuje, odkud se bere hodnota a co se u jiného okna změní. Příklad platí pro uvedené zadání, není to posouzení vašeho skla.
Zadání příkladu
pevné zadání, nepřepočítává se- prvek
- okno ve stěně bazénu, tabule osazená v rámu a podepřená po všech čtyřech hranách
- rozměry
- 1 000 × 800 mm (šířka × výška)
- hloubka
- horní hrana , dolní hrana pod hladinou
- voda
- sladká, , návrhová teplota 30 °C
- skladba
- 2 × 12 mm tepelně zpevněné sklo, ionoplastová mezivrstva 1,52 mm
- zatížení
- tlak vody jako trvalé zatížení
Příklad a posouzení vašeho skla
- jedno pevné zadání
- výpočet uzavřeným vzorcem
- obvyklé předpoklady, které u vás nemusí platit
- ukazuje postup, nic nedokládá
- vaše rozměry, hloubka pod hladinou a skutečné uložení v rámu
- výpočet metodou konečných prvků se skutečným rozložením tlaku a spolupůsobením mezivrstvy
- stav po prasknutí vrstvy skla a volba skla a mezivrstvy pro teplotu vody
- písemná zpráva s odkazy na normy, s předpoklady a hranicemi posouzení
Tloušťka skla může v posouzení vyjít stejná jako v příkladu. Rozdíl je v tom, že posouzení ji dokládá pro vaše bazénové okno a lze ho předložit projektantovi, stavebnímu dozoru nebo dodavateli.
Návrh skla pod vodním tlakem: okna bazénů, jezírek a akvária
Odborný podklad k příkladu: teorie, normy a vzorce, podle kterých je spočítaný, a výslovné vymezení mezí tohoto postupu. Je psán tak, aby si projektant nebo stavební inženýr mohl návrh sám přepočítat a posoudit. Uzavřené vzorce deskové teorie dávají předběžný odhad; pro definitivní návrh velkých nebo bezpečnostně kritických prvků je nejjistější metoda konečných prvků (MKP) a posouzení autorizovanou osobou.
1. Proč je zasklení pod vodou zvláštní případ
Sklo ve stěně bazénu, jezírka nebo akvária se liší od běžného stavebního zasklení dvěma věcmi. Zaprvé je vodní tlak trvalé zatížení: voda na sklo tlačí nepřetržitě, u jezírka nebo bazénu v aquacentru i několik let v kuse. Pevnost skla přitom v čase klesá (podkritický růst trhlin, takzvaná statická únava), takže se musí počítat s dlouhodobou, nikoli krátkodobou pevností. Zadruhé je takové sklo bezpečnostní prvek: jeho selhání znamená únik vody, zaplavení a u bazénu i riziko úrazu nebo utonutí.
Specifikem je, že žádná norma neřeší akvária a bazénová okna přímo: americká ASTM E1300 je výslovně vylučuje, evropská ČSN EN 16612 je svým rozsahem nepokrývá. V praxi se proto používají obecné normy pro konstrukční sklo zatížené kolmo k rovině, aplikované analogicky s vodou jako trvalým zatížením. Jedinou normou přímo pro hydrostatické zatížení lepeného skla je čerstvá ASTM E3401 (2024), ze které příklad přebírá kontrolu rozbitého stavu.
2. Zatížení: hydrostatický tlak vody
Tlak vody roste lineárně s hloubkou pod hladinou:
Na svislou tabuli tak působí trojúhelníkové (okno až ke dnu) nebo lichoběžníkové (okno mezi dvěma hloubkami) rozložení. Pro ruční výpočet se nahrazuje rovnoměrným tlakem v ekvivalentní hloubce (těžiště zatížení):
3. Statické schéma: tabule podepřená po čtyřech hranách
Příklad počítá okno podepřené po všech čtyřech hranách (osazené v rámu nebo drážce po obvodu). To je u okna ve stěně bazénu běžné řešení a rozumný předpoklad. Volnou (nepodepřenou) hranu tento postup záměrně neřeší: tabule s volnou hranou už není „okno“, ale část stěny bazénu: napětí v tahu na volné hraně je výrazně vyšší než uprostřed čtyřhranně podepřené tabule a takový případ patří do MKP. Postup proto také předpokládá, že nad oknem je vždy kus stěny, například ocelový profil nebo železobetonový věnec, o který se horní hrana po celé délce opírá. Ve vzorovém příkladu leží horní hrana okna 0,50 m pod hladinou.
Tabule se chová jako obdélníková deska zatížená příčným tlakem. Maximální ohybové napětí a průhyb se počítají z deskové teorie (Timoshenko):
| poměr delší/kratší | 1,0 | 1,2 | 1,4 | 2,0 | 3,0 | ≥ 5 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| (napětí) | 0,287 | 0,376 | 0,453 | 0,610 | 0,713 | 0,75 |
| (průhyb) | 0,044 | 0,062 | 0,077 | 0,111 | 0,134 | 0,142 |
Součinitele se s poměrem stran nemění lineárně, proto se interpoluje jen mezi sousedními sloupci. Vzorový příklad s poměrem stran 1,25 interpoluje mezi sloupci 1,2 a 1,4.
Návrh musí vyhovět na napětí i na průhyb současně. U větších a hlubších tabulí obvykle rozhoduje průhyb.
4. Pevnost skla a dílčí součinitele (EN 16612 / DIN 18008)
Charakteristická pevnost skla v ohybu (5% kvantil) podle druhu:
| Druh skla | chlazené sklo (float) | tepelně zpevněné sklo (TVG) | tepelně tvrzené sklo (ESG, ESG-H) |
|---|---|---|---|
| charakteristická pevnost v ohybu [MPa] | 45 (EN 572-1) | 70 (EN 1863-1) | 120 (EN 12150-1) |
Návrhová pevnost se počítá z charakteristické přes součinitele doby trvání zatížení a dílčí materiálové součinitele:
Pro trvalé vodní zatížení tak vychází návrhová pevnost: Float 6,25 MPa, TVG 22,9 MPa, ESG/ESG-H 56,25 MPa. Nízká hodnota floatu ukazuje, proč se pod trvalou vodou volí tepelně tvrzené a vrstvené sklo. Pevnosti předpjatého skla jsou spočtené s podle DIN 18008; podle ČSN EN 16612 s hodnotou 1,2 by vyšly vyšší. Zatížení se v mezním stavu únosnosti násobí (trvalé, ČSN EN 1990 ed. 3; pro zatížení vodou uvádí hodnotu nižší, výpočet je tedy na straně bezpečnosti).
5. Vrstvené sklo (VSG) a spřažení mezivrstvy
Bazénové okno se navrhuje jako vrstvené (lepené) sklo VSG — po prasknutí drží úlomky pohromadě a nese zbytkové zatížení. Dvě nebo více vrstev skla spojuje mezivrstva, jejíž tuhost (modul pružnosti ve smyku ) určuje, jak vrstvy spolupracují. Účinná tloušťka se počítá metodou Wölfel–Bennison přes součinitel spřažení :
Pozor: spřažení nezávisí na holém , ale na poměru k tloušťce mezivrstvy (smyková tuhost na plochu). Ionoplastová mezivrstva se standardně dodává v tloušťce 1,52 mm, PVB a EVA v tloušťce 0,76 mm; tlustší mezivrstva spřažení snižuje.
Modul pružnosti mezivrstev ve smyku [MPa], návrhový stav: trvalé zatížení (asi 10 let)
| Fólie | 20 °C | 25 °C | 30 °C | 40 °C | 50 °C | tloušťka [mm] |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Ionoplast | 86,6 | 35,0 | 5,31 | 2,95 | 2,00 | 1,52 |
| EVA tuhá / strukturální | – | – | – | – | – | 0,76 |
| PVB tuhé / strukturální | 0,39 | 0,29 | – | – | – | 0,76 |
| EVA standardní | – | – | – | – | – | 0,76 |
| PVB standardní | – | – | – | – | – | 0,76 |
Pomlčka v tabulce znamená, že technický list pro dlouhodobé zatížení hodnotu neuvádí; výpočet počítá vrstvy bez spřažení ().
6. Stav po prasknutí jedné vrstvy skla (ASTM E3401)
U bezpečnostního prvku se kontroluje i stav po prasknutí jedné vrstvy skla. ASTM E3401 vede tento postup výpočtem metodou konečných prvků; příklad ho přebírá zjednodušeně uzavřeným vzorcem a hodnoty je u konkrétního návrhu třeba ověřit v plném textu normy. Postup: výpočet se zopakuje se zbylými vrstvami a napětí v nich se omezí na dovolené napětí pro zatížení trvající 1 měsíc. Dovolená napětí podle ASTM E3401 závisí na druhu skla a době trvání zatížení. Pro zatížení trvající 1 měsíc je to například 5,4 MPa u chlazeného a 55,4 MPa u kaleného skla; příklad z tepelně zpevněného skla počítá s hodnotou pro tento druh skla.
Průhyb je dle ASTM E3401 omezen na , nejvýše 13 mm. U tepelně tvrzeného skla pod vodou se doporučuje ESG-H (tepelně tvrzené s prohřívací zkouškou) kvůli nižšímu riziku samovolného prasknutí vlivem sulfidu nikelnatého (NiS).
7. Výrobní tolerance tloušťky (EN 572-2)
Sklo může přijít na spodní hranici tolerance. Příklad proto počítá s minimální tloušťkou (jmenovitá − odchylka), což je na bezpečné straně: napětí klesá s druhou mocninou tloušťky (), průhyb se třetí ().
Například u tabule 6 mm je mezní odchylka ±0,2 mm a u tabule 12 mm ±0,3 mm. Hodnoty pro ostatní tloušťky uvádí ČSN EN 572-2.
8. Velké stěny: akrylát (PMMA) místo skla
Pro velké prosklené stěny bazénů, vyhlídkové bazény s převislým koncem, podvodní tunely a velká veřejná akvária se obvykle nepoužívá sklo, ale litý akrylát (PMMA). Akrylát se odlévá v silných deskách a dá se chemicky spojovat do prakticky bezešvých panelů značných rozměrů a zakřivených tvarů. Má nižší modul pružnosti než sklo (≈ 3 000 MPa proti 70 000 MPa), je houževnatý (nepraská křehce) a navrhuje se na dotvarování (creep) pod trvalým zatížením. Tlusté akrylátové konstrukce pro pobyt osob se posuzují podle ASME PVHO-1 a vždy na základě inženýrského návrhu výrobce a MKP. Postup na této stránce akrylát neřeší, protože jde o jiný materiál i jiný postup. Pro takové konstrukce je správnou cestou specializovaný dodavatel a posudek.
9. Jak se přistupuje k akváriím
Akvárium je tatáž fyzika (svislé sklo pod hydrostatickým tlakem), ale s nižší mírou rizika: vyleje se akvárium, ne celý bazén. Proto u akvárií existuje i „orientační“ tradice: kalkulačky pro chovatele používají jeden bezpečnostní součinitel (kolem 3,8) a běžně vycházejí s chlazeným (float) sklem 8–12 mm, často s horní výztuhou (eurobracing), která uzavře otevřenou horní hranu. Tloušťku skla akvária toutéž deskovou metodou rozebírá stránka tloušťka skla akvária, včetně rozdílu mezi výpočtem podle normy a orientačním přístupem trhu. U bazénového okna naopak žádný orientační přístup nedává smysl: počítá se výhradně podle normy.
10. Proč metoda konečných prvků (MKP) dává největší jistotu
Klíčové. Příklad je spočítaný uzavřenými vzorci pro ideální desku. To je rychlé a pro předběžný odhad vhodné, ale je to zjednodušení. MKP (metoda konečných prvků) počítá jinak a přesněji.
MKP modeluje celé skutečné napěťové pole po ploše tabule, ne jen jednu maximální hodnotu ze vzorce. Zachytí reálnou tuhost uložení (rám není dokonale tuhá podpora), viskoelastické chování mezivrstvy, lichoběžníkové i částečné zatížení, koncentrace napětí u otvorů, kotev a rohů, přesnou účinnou tloušťku lepeného skla i podrobný stav po prasknutí. Proto u velkých, hlubokých nebo bezpečnostně kritických prvků dává MKP největší jistotu, a definitivní návrh proto patří do MKP a do rukou autorizované osoby. Vzorový příklad ukazuje postup a to, na čem návrh stojí.
11. Meze postupu (co zjednodušuje)
- Trojúhelníkové zatížení nahrazuje rovnoměrným tlakem v ekvivalentní hloubce (mírně konzervativní).
- Předpokládá ideální prosté podepření po 4 hranách; reálná tuhost rámu a spáry se neřeší.
- Součinitele desky platí pro Poissonovo číslo 0,3 (ČSN EN 16612 uvádí pro sklo 0,23, rozdíl činí jednotky procent).
- Vrstvené sklo se počítá pro dvě nebo tři stejné vrstvy skla metodou účinné tloušťky; čtyři a více vrstev a nepravidelné skladby patří do MKP.
- Moduly pružnosti mezivrstev ve smyku jsou pro trvalé zatížení; u ionoplastu a tuhého PVB z technických listů; kde list hodnotu neuvádí, počítá se bez spřažení (viz tabulka výše).
- Nepočítá užitné zatížení (osoba opřená o sklo), teplotní napětí, koncentrace u otvorů a kotev.
- Je to vzorový příklad, ne posouzení.
12. Zdroje
- ČSN EN 16612. Sklo ve stavebnictví – Stanovení únosnosti příčně zatížených tabulí skla výpočtem. Praha: Česká agentura pro standardizaci, 2020. Charakteristické pevnosti a návrhová pevnost skla v ohybu.
- ČSN EN 1990 ed. 3. Eurokód – Zásady navrhování konstrukcí a geotechnických staveb. Praha: Česká agentura pro standardizaci, 2024. Dílčí součinitel trvalého zatížení pro mezní stav únosnosti.
- ČSN EN 572-1+A1. Sklo ve stavebnictví – Základní výrobky ze sodnovápenatokřemičitého skla – Část 1: Definice a obecné fyzikální a mechanické vlastnosti. Praha: ÚNMZ, 2017. Charakteristická pevnost plaveného (chlazeného) skla v ohybu.
- ČSN EN 572-2. Sklo ve stavebnictví – Základní výrobky ze sodnovápenatokřemičitého skla – Část 2: Sklo float. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2012. Jmenovité tloušťky a jejich mezní odchylky, z nichž příklad počítá minimální tloušťku.
- ČSN EN 1863-1. Sklo ve stavebnictví – Tepelně zpevněné sodnovápenatokřemičité sklo – Část 1: Definice a popis. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2012. Tepelně zpevněné sklo.
- ČSN EN 12150-1+A1. Sklo ve stavebnictví – Tepelně tvrzené sodnovápenatokřemičité bezpečnostní sklo – Část 1: Definice a popis. Praha: Česká agentura pro standardizaci, 2020. Tepelně tvrzené sklo.
- ČSN EN ISO 12543-1. Sklo ve stavebnictví – Vrstvené sklo a vrstvené bezpečnostní sklo – Část 1: Definice a popis součástí. Praha: Česká agentura pro standardizaci, 2022. Vymezení vrstveného (lepeného) bezpečnostního skla.
- ČSN EN 16613. Sklo ve stavebnictví – Vrstvené sklo a vrstvené bezpečnostní sklo – Stanovení viskoelastických vlastností mezivrstvy. Praha: Česká agentura pro standardizaci, 2026. Rámec pro stanovení modulu pružnosti mezivrstvy ve smyku; hodnoty v příkladu jsou z technických listů výrobců.
- DIN 18008: německá norma pro navrhování skla ve stavebnictví; srovnávací podklad k dílčím součinitelům a součiniteli doby trvání zatížení.
- ASTM E3401-24: americká norma pro vrstvené sklo pod hydrostatickým zatížením; dovolená napětí, mezní průhyb a posudek rozbitého stavu.
- ASTM E1300: americká norma pro únosnost zasklení; ve svém rozsahu akvária výslovně vylučuje.
- ASME PVHO-1: americký předpis pro tlakové prostory s pobytem osob; podklad pro návrh litého akrylátu (PMMA), který postup na této stránce neřeší.
- TIMOSHENKO, Stephen P. a WOINOWSKY-KRIEGER, Sergius. Theory of plates and shells. 2. vyd. New York: McGraw-Hill, 1959. Součinitele obdélníkové desky podepřené po čtyřech hranách.
- Metoda účinné tloušťky vrstveného skla podle Wölfela a Bennisona.
- Technické listy výrobců mezivrstev (standardní a strukturální PVB, ionoplast): modul pružnosti ve smyku pro trvalé zatížení podle teploty. Orientační hodnoty; pro konkrétní výrobek je ověřte.
Vzorový příklad slouží ke vzdělávání a k předběžné úvaze. Není posouzením, statickým výpočtem, projektovou dokumentací ani cenovou nabídkou či podkladem pro objednávku a realizaci a nenahrazuje posouzení autorizovanou osobou. Pro definitivní návrh, zejména velkých a bezpečnostně kritických konstrukcí, je nutné individuální posouzení výpočtem metodou konečných prvků.
Přehled značek
Všechny značky příkladu seřazené podle prvního výskytu. Odkaz v posledním sloupci vede na krok, v němž značka poprvé vstupuje do výpočtu.
| Značka | Význam | Jednotka | Krok |
|---|---|---|---|
| tlak vody na horní hraně okna | Pa | 1 | |
| tlak vody na dolní hraně okna | Pa | 1 | |
| hustota vody | kg/m³ | 1 | |
| tíhové zrychlení | m/s² | 1 | |
| hloubka horní hrany okna pod hladinou | m | 1 | |
| hloubka dolní hrany okna pod hladinou | m | 1 | |
| náhradní hloubka pro rovnoměrný tlak | m | 1 | |
| náhradní rovnoměrný tlak vody na okno | Pa | 1 | |
| delší strana tabule | mm | 2 | |
| kratší strana tabule | mm | 2 | |
| součinitel napětí desky podepřené po čtyřech hranách | – | 2 | |
| součinitel průhybu desky podepřené po čtyřech hranách | – | 2 | |
| tloušťka vrstvy skla zmenšená o mezní odchylku | mm | 3 | |
| součinitel spřažení vrstev (Wölfel a Bennison) | – | 4 | |
| modul pružnosti skla | MPa (N/mm²) | 4 | |
| tloušťka mezivrstvy | mm | 4 | |
| modul pružnosti ve smyku mezivrstvy | MPa (N/mm²) | 4 | |
| vzdálenost středních rovin krajních vrstev skla | mm | 4 | |
| příspěvek posunutí vrstev k momentu setrvačnosti (Steinerova věta) na jednotku šířky | mm³ | 4 | |
| účinná tloušťka pro průhyb | mm | 4 | |
| účinná tloušťka pro napětí | mm | 4 | |
| napětí v krajním vlákně vrstvy skla | MPa (N/mm²) | 5 | |
| dílčí součinitel stálého zatížení | – | 5 | |
| návrhová pevnost skla v ohybu | MPa (N/mm²) | 6 | |
| součinitel trvání zatížení | – | 6 | |
| charakteristická pevnost chlazeného skla v ohybu | MPa (N/mm²) | 6 | |
| dílčí součinitel materiálu pro chlazené sklo (ČSN EN 16612) | – | 6 | |
| charakteristická pevnost v ohybu po předpínacím zpracování | MPa (N/mm²) | 6 | |
| dílčí součinitel materiálu pro povrchové předpětí (ČSN EN 16612) | – | 6 | |
| součinitel profilu povrchu | – | 6 | |
| součinitel zpevnění/tvrzení (ČSN EN 16612) | – | 6 | |
| průhyb | mm | 7 | |
| mezní průhyb | mm | 7 |
Jak navrhnout sklo do stěny bazénu?
Okno ve stěně bazénu se počítá jako obdélníková deska podepřená po čtyřech hranách a zatížená hydrostatickým tlakem vody, který roste s hloubkou. Voda je trvalé zatížení, takže se počítá s dlouhodobou pevností skla a návrh se kontroluje na napětí i průhyb. Charakteristické pevnosti se berou z ČSN EN 16612, součinitel trvání zatížení a dílčí součinitel předpjatého skla (hodnota na bezpečné straně) z DIN 18008, protože evropské normy bazénová okna přímo neřeší. Bazénové okno je bezpečnostní prvek, proto se navrhuje jako vrstvené sklo (VSG) a kontroluje se i stav po prasknutí jedné vrstvy skla po vzoru ASTM E3401.
Mohu si výpočet přepočítat pro vlastní rozměry?
Stránka ukazuje jedno pevné zadání, aby byl vidět postup a rozhodnutí, která výpočet obsahuje. Pro jiné rozměry, hloubku, druh skla nebo mezivrstvu se mění vstupy téměř každého kroku, proto příklad nelze přenést na jiné okno pouhou úměrou. Výpočet pro konkrétní bazénové okno zpracuji jako odborné posouzení.
Jaké sklo patří do bazénového okna?
Vrstvené sklo (VSG) z tepelně zpevněného (TVG) nebo tepelně tvrzeného skla. Tvrzené sklo je pevnější, po prasknutí ale nese méně, protože se rozpadne na drobné úlomky. Použije-li se, volí se prohřívané tepelně tvrzené sklo (ESG-H, zkouška prohříváním podle ČSN EN 14179-1), které riziko samovolného prasknutí vlivem sulfidu nikelnatého snižuje, i když ho nevylučuje. Vrstvené sklo po prasknutí drží úlomky pohromadě a nese zbytkové zatížení. Monolitické (nelepené) sklo se u bazénového okna nedoporučuje: při prasknutí selže naráz a voda unikne.
Co je kontrola stavu po prasknutí podle ASTM E3401?
U bezpečnostního prvku se kontroluje i stav po prasknutí jedné vrstvy skla: výpočet se zopakuje se zbylými vrstvami a napětí v nich se omezí na dovolené napětí pro zatížení trvající jeden měsíc. Ve vzorovém příkladu na této stránce vychází v této kontrole nejvyšší využití; u skladby ze dvou vrstev je ale jen orientační. Průhyb je podle ASTM E3401 omezen na , nejvýše 13 mm.
Kdy se místo skla použije akrylát (PMMA)?
Pro velké prosklené stěny bazénů, vyhlídkové bazény s převislým koncem, podvodní tunely a velká veřejná akvária se obvykle používá litý akrylát (PMMA), který se dá chemicky spojovat do bezešvých panelů značných rozměrů. Navrhuje se jinak: na dotvarování pod trvalým zatížením a u konstrukcí pro pobyt osob podle ASME PVHO-1. Postup na této stránce ho neřeší.
Nahrazuje vzorový příklad posouzení bazénového okna?
Ne. Je to výpočet jednoho pevného zadání uzavřenými vzorci. Není to posouzení, statický výpočet, projektová dokumentace ani cenová nabídka. Definitivní návrh, zejména u velkých a bezpečnostně kritických oken, patří do výpočtu metodou konečných prvků (MKP) a k posouzení autorizovanou osobou.
Potřebujete bazénové okno posoudit pro konkrétní stavbu?
Napište rozměry, hloubku pod hladinou, uložení a typ skla. Připravím odborné posouzení skla včetně stavu po prasknutí vrstvy skla.
SÁZOVSKÝ, Miroslav. Jak silné sklo do stěny bazénu? Vzorový výpočet krok za krokem [online]. Brno: Miroslav Sázovský, 2026 [aktualizováno 2026-11-16; cit. doplňte datum]. Dostupné z: https://specialistanasklo.cz/nastroje/navrh-skla-do-steny-bazenu/