Orientační tloušťka skla samonosného zábradlí
Spočítá orientační skladbu vrstveného skla samonosného zábradlí, tedy tabule vetknuté spodní hranou do upínacího profilu. Zatížení madla, výplně a větru, pevnost podle ČSN EN 16612, stav po porušení jedné vrstvy a průhyb na madle.
KONZOLA·CALC
Orientační tloušťka vetknuté zábradelní tabule · zábradlí na tribuně · ČSN EN 16612Nástroj slouží k předběžné úvaze o tloušťce skla, například při rozvaze o investici. Výsledek není posouzením ani statickým výpočtem a nelze ho použít jako podklad pro projekt, objednávku skla, realizaci ani převzetí. Nezahrnuje náraz podle ČSN EN 12600 a ČSN 74 3305, kotvení ani skutečné uložení tabule.
Posouzení konkrétního zábradlí: napište mi. Výchozí hodnoty jsou ukázkové.
Geometrie
Zatížení
Skladba skla
Pošlete rozměry, uložení a zatěžovací předpoklady. Odborné posouzení skla zahrnuje skutečné uložení, stav po porušení vrstvy i náraz podle ČSN EN 12600.
Napsat specialistoviOrientační tloušťka vetknutého skleněného zábradlí
Odborný podklad k nástroji: model, kombinace zatížení, pevnost skla a meze použití. Nástroj dává orientační skladbu vrstveného skla pro předběžnou úvahu; posouzení ani statický výpočet nenahrazuje.
1. Model
Upínací profil stojí na podlaze u hrany plochy a skleněná tabule v něm působí jako konzola vetknutá v úrovni nad podlahou. Počítá se na 1 m délky; pole zábradlí spojuje madlo. Vlastní tíha působí v rovině skla a do ohybu nevstupuje. Výpočet je lineární a vrstvy vrstveného skla spolu nespolupůsobí: moment se dělí mezi vrstvy v poměru jejich ohybové tuhosti. To je dolní mez únosnosti vrstveného skla, tedy výsledek na straně bezpečnosti.
2. Zatížení a jeho působiště
Liniové zatížení působí na madle. Výšku madla dává ČSN EN 13200-3, čl. 4.3 (1,1 m nad podlahou) a ČSN EN 1991-1-1, čl. 6.4 (1) (ve výšce zábradlí, nejvýše 1,2 m); předvolby 1,1 a 1,2 m odpovídají těmto hodnotám. Je-li madlo výš než 1,2 m, nástroj počítá zatížení stále na madle a výsledek je na straně bezpečnosti. Plošné zatížení výplně se podle ČSN EN 13200-3 posuzuje odděleně od zatížení madla. Vítr se nepočítá znovu; charakteristický tlak se převezme z VÍTR·CALC pro tabuli v poli, nebo pro koncovou tabuli.
| Předvolba | Situace | Zdroj |
|---|---|---|
| 1,0 kN/m | kategorie C2 až C4 a D | ČSN EN 1991-1-1, NA.2.10, tab. 6.12(CZ) |
| 2 kN/m | zábradlí s rizikem pádu, u uliček a boční (minimum) | ČSN EN 13200-3, tab. A.1 |
| 3 kN/m | pata schodiště se sklonem 22° až 35° (minimum) | ČSN EN 13200-3, tab. A.1 |
| 5,0 kN/m | kategorie C5, stadiony a tribuny | ČSN EN 1991-1-1, čl. 6.4 (2), NA.2.10, tab. 6.12(CZ) |
Hodnoty ČSN EN 13200-3, tab. A.1 jsou minimální a podle čl. 4.3 se při jejich použití má přihlížet k národním předpisům.
Souvislosti volby zatížení u zábradlí na tribuně rozebírá článek o zatížení skleněného zábradlí na tribuně.
3. Kombinace
Neporušené sklo: ČSN EN 1990, vztah 6.10, ; pro kategorii C a 0,6 pro vítr (ČSN EN 1990 ed. 3, tab. A.1.7). Počítají se obě varianty hlavního zatížení i zatížení samotná a rozhoduje nejvyšší využití. Pro venkovní zábradlí se kombinace s větrem počítá, i když EN 19100-1:2026, čl. 4.4.2 (3) ji dovoluje vynechat.
Po porušení jedné vrstvy: zbylé vrstvy nesou kombinaci pro mimořádnou návrhovou situaci podle EN 1990 s (EN 19100-1:2026, čl. 4.2.3 a 4.4.2); nástroj v ní bere hlavní zatížení s a ostatní s (ČSN EN 1990 ed. 3, tab. A.1.7): , nebo . Postup podle DIN 18008 počítá s plným charakteristickým zatížením a ; nástroj ho ukazuje jen pro srovnání.
Průhyb: charakteristická kombinace na madle. ČSN 74 3305:2025, čl. 6.7.5 dává pro samonosné skleněné zábradlí upevněné v úrovni pochozí plochy (skupina E podle čl. 5.8.1) mez 50 mm v místě působení zatížení při statickém zatížení podle ČSN EN 1991-1 a ČSN EN 1990; kombinaci norma neurčuje, nástroj bere charakteristickou. Pro hlediště sportovišť a tribuny odkazuje čl. 1 téže normy na ČSN EN 13200-3, mez zde proto slouží jako srovnávací hodnota.
4. Pevnost skla
podle tab. 5: dav 5 min 0,77, osoby 30 s 0,89, vichřice 0,74, poryv 1,0. Pro kombinaci zatížení s různou dobou trvání se použije nejvyšší ze zatížení v kombinaci a ověří se všechny kombinace. Stav po porušení se počítá proti téže pevnosti; ČSN EN 16612 mimořádnou návrhovou situaci nezná, výsledek je proto na straně bezpečnosti.
5. Účinná tloušťka (informativně)
Pro srovnání nástroj ukazuje účinnou tloušťku podle EN 19100-2:2026, příloha A (nosník, konzola s břemenem na konci) se smykovým modulem mezivrstvy pro stejnou dobu trvání, s jakou počítá . Spolupůsobení mezivrstvy napětí snižuje, ale závisí na teplotě, době trvání a výrobku; pro návrh ho musí doložit výpočet. Podrobně nástroj účinné tloušťky vrstveného skla.
6. Co nástroj neřeší
- Náraz podle ČSN EN 12600 a ČSN 74 3305 (kyvadlová zkouška nebo dynamický výpočet).
- Kotvení, upínací profil a podkladní konstrukci; skutečné uložení tabule v profilu a poddajnost vetknutí.
- Spolupůsobení mezivrstvy pro návrh, geometrickou nelinearitu a výpočet metodou konečných prvků.
- Hloubku uložení skla v profilu (u samonosného zábradlí nejméně 100 mm, menší jen po rázové zkoušce; ČSN 74 3305:2025, čl. 6.7.3).
- Stav po porušení všech vrstev.
7. Kdy přizvat specialistu
Klíčové. Výsledek nástroje je orientační odhad pro předběžnou úvahu. U venkovního zábradlí nad volnou hloubkou, v kategorii C5, u tvrzeného skla bez prohřívání, u samonosného zábradlí bez madla a tam, kde nejsou jasné zatěžovací předpoklady, patří návrh do odborného posouzení skla.
8. Použité normy
- ČSN EN 1991-1-1. Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-1: Obecná zatížení – Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb. Praha: ČNI, 2004. Čl. 6.4; národní příloha NA, NA.2.10, tab. 6.12(CZ).
- ČSN EN 13200-3. Zařízení pro diváky – Část 3: Oddělovací prvky – Požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2019. Čl. 4.3 a tab. A.1.
- ČSN EN 1991-1-4. Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-4: Obecná zatížení – Zatížení větrem. Praha: ČNI, [2007?]. S národní přílohou.
- ČSN EN 1990. Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí. Praha: ČNI, 2004. Vztah 6.10.
- ČSN EN 1990 ed. 3. Eurokód – Zásady navrhování konstrukcí a geotechnických staveb. Praha: Česká agentura pro standardizaci, 2024. Tab. A.1.7.
- ČSN EN 16612. Sklo ve stavebnictví – Stanovení únosnosti příčně zatížených tabulí skla výpočtem. Praha: Česká agentura pro standardizaci, 2020. Vztahy (4) a (6), tab. 5 a A.5.
- ČSN 74 3305. Ochranná zábradlí. Praha: Česká agentura pro standardizaci, 2025. Čl. 1, 5.8.1 a 6.7.3 až 6.7.5.
- EN 19100-1:2026. Eurocode 10 – Design of glass structures – Part 1: General rules. Brussels: European Committee for Standardization, 2026. Čl. 4.2.3 a 4.4.2.
- EN 19100-2:2026. Eurocode 10 – Design of glass structures – Part 2: Out-of-plane loaded glass components. Brussels: European Committee for Standardization, 2026. Příloha A.
Nástroj slouží k orientačnímu odhadu pro předběžnou úvahu a ke vzdělávání. Není posouzením, statickým výpočtem, projektovou dokumentací ani podkladem pro objednávku či realizaci a nenahrazuje posouzení odpovědným projektantem nebo autorizovanou osobou. Zatěžovací předpoklady stanoví projektant.
Jak se počítá tloušťka skla samonosného zábradlí?
Samonosné skleněné zábradlí je tabule vetknutá spodní hranou do upínacího profilu. Nástroj ji počítá jako konzolu na 1 m délky: zatížení madla působí na madle, plošné zatížení výplně a vítr rovnoměrně po výšce skla nad vetknutím. Moment ve vetknutí se dělí mezi vrstvy vrstveného skla bez spolupůsobení mezivrstvy a napětí se porovná s návrhovou pevností podle ČSN EN 16612. Ověřuje se neporušené sklo, stav po porušení jedné vrstvy a průhyb na madle.
Jaké zatížení madla platí pro zábradlí na tribuně?
ČSN EN 1991-1-1 s národní přílohou stanoví pro kategorii C5, kam patří stadiony a tribuny, vodorovné zatížení 5,0 kN/m (čl. 6.4 (2), NA.2.10, tab. 6.12(CZ)). ČSN EN 13200-3 uvádí v tab. A.1 minimální hodnoty 2 a 3 kN/m; podle čl. 4.3 se při jejich použití má přihlížet k národním předpisům. Plošné zatížení výplně se podle ČSN EN 13200-3 posuzuje odděleně od zatížení madla.
Proč se posuzuje stav po porušení jedné vrstvy?
Vrstvené sklo zábradlí musí nést zatížení i tehdy, když se jedna vrstva poruší, například samovolným lomem tepelně tvrzeného skla. Nástroj ověřuje zbylé vrstvy na kombinaci pro mimořádnou návrhovou situaci podle EN 1990 s (EN 19100-1:2026, čl. 4.2.3 a 4.4.2): hlavní zatížení s , ostatní s (ČSN EN 1990 ed. 3, tab. A.1.7). Postup podle DIN 18008 s plným charakteristickým zatížením ukazuje jen pro srovnání.
Nahrazuje nástroj posouzení zábradlí?
Ne. Jde o orientační výpočet pro předběžnou úvahu, ne o posouzení, statický výpočet ani podklad pro projekt, objednávku skla nebo realizaci. Nezahrnuje náraz podle ČSN EN 12600 a ČSN 74 3305, kotvení, upínací profil ani skutečné uložení tabule. Hloubka uložení skla ve spodním profilu má být u samonosného zábradlí nejméně 100 mm (ČSN 74 3305:2025, čl. 6.7.3).
Potřebujete posoudit samonosné skleněné zábradlí?
Napište rozměry, uložení a zatěžovací předpoklady. Připravím odborné posouzení skla včetně stavu po porušení vrstvy a nárazu podle ČSN EN 12600 nad rámec orientačního výpočtu.