Návrh pochozího skla a skleněné podlahy
Spočítá orientační napětí, průhyb a skladbu pochozího (pochůzného) skla a skleněné podlahy podepřené po obvodu v rámu (deska po 4 hranách) podle EN 16612 a ověří mimořádný stav po prasknutí nášlapné vrstvy.
POCHOZÍ·CALC
Pochozí (pochůzné) sklo a skleněné podlahy podepřené po obvodu v rámu · ČSN EN 1991-1-1 + EN 16612 · předběžný odhadOrientační odhad pro pochozí zasklení a skleněné podlahy uložené po obvodu v rámu. Pochozí sklo je bezpečnostní prvek — toto není statický posudek ani cenová nabídka, definitivní návrh patří do MKP a k autorizované osobě.
Užitné zatížení (ČSN EN 1991-1-1/NA)
Rozměry tabule
Nosné tabule (vrstvené sklo)
Nášlapná (krycí) vrstva
Horní kalená ESG je obětovaná — chrání povrch a po prasknutí nese dál nosná laminace. Bezpečnostní prvek pochozího skla.
Návrhová teplota · tolerance
Pochozí sklo, pochůzné sklo a skleněné podlahy podepřené po obvodu: jak nástroj počítá
Nástroj dává předběžný odhad napětí, průhybu a skladby skleněné podlahy (pochozího / pochůzného skla) uložené po čtyřech hranách v rámu. Počítá z normového užitného zatížení (ČSN EN 1991-1-1/NA) a deskové teorie; pro definitivní návrh je nejjistější metoda konečných prvků (MKP) a posouzení autorizovanou osobou.
1. Skladba a co nese zatížení
Nosnou funkci nese vrstvené sklo ze dvou nebo tří stejných tabulí (float, nebo tepelně zpevněné TVG) spojených fólií. Skladbu popisujeme neutrálně zdola nahoru, např. 12 TVG / 1,52 PVB / 12 TVG / 1,52 PVB / 12 TVG / 1,52 PVB / 6 ESG (zkráceně VSG (TVG+ESG) 1212126.444). Tloušťka mezivrstvy se řídí typem nosného skla: float je rovný a stačí 0,76 mm, tepelně upravené (TVG/ESG) se mírně vlní a potřebuje 1,52 mm — to ovlivní účinnou tloušťku i spřažení.
Nášlapná vrstva = bezpečnostní prvek. Nahoře je nášlapná krycí vrstva z kaleného skla (ESG), nejméně 6 mm. Odolává oděru a nárazu. Nástroj počítá dva stavy: v provozním stavu působí celý balíček (nosné tabule + nášlapná) a nášlapná je součástí průběhu napětí; v mimořádném stavu (přepínač) nášlapná praskne a nosné tabule musí unést plné zatížení samy. Protože je nášlapná obětovaná (časem se prošlape), je rozhodující právě stav s prasklou nášlapnou — tím je zajištěna zbytková únosnost pochozího skla.
2. Statické schéma, napětí a průhyb
Tabule se chová jako obdélníková deska podepřená po 4 hranách (rám po obvodu). Napětí a průhyb počítá nástroj z deskové teorie (Timoshenko, , ) a u vrstveného skla z účinné tloušťky podle EN 16612 (Wölfel–Bennison) se spřažením fólie. Pevnosti skla: float 45, TVG 70 MPa (charakteristické). Mezní průhyb je (max 5 mm) pro kategorie A a B, (max 3 mm) pro veřejné C3 — přísnější limit u veřejných ploch je i o vizuálním komfortu (prohýbající se sklo lidem vadí).
3. Užitné zatížení a poctivá mez
Vlastní výpočet řídí kategorie užívání podle ČSN EN 1991-1-1/NA: A (byty, rodinné domy), B (kanceláře), C3 (veřejné a shromažďovací plochy). Z ní plyne rovnoměrné (1,5–5,0 kN/m²) a bodové (2,0–4,0 kN). C3 (5,0 / 4,0) je univerzální bezpečná obálka pro pochozí sklo v ČR (chybí vlastní materiálová norma, statici tak kryjí dynamický ráz i komfort chůze).
4. Běžné výrobní limity
Obvyklé meze vrstveného pochozího skla: min. 300 × 550 mm, max. 1600 × 3000 mm, poměr stran ≤ 1:20, hmotnost kusu do 700 kg, tloušťka skladby 25–53 mm. Mimo tyto meze nástroj upozorní — pak je třeba ověřit u svého dodavatele skla, zda kus vyrobí.
5. Zdroje
- ČSN EN 1991-1-1. Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-1: Obecná zatížení – Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb. Praha: ČNI, [2004?]. Kategorie užívání ploch, plošné i bodové užitné zatížení; hodnoty pro ČR upravuje národní příloha.
- ČSN EN 16612. Sklo ve stavebnictví – Stanovení únosnosti příčně zatížených tabulí skla výpočtem. Praha: Česká agentura pro standardizaci, 2020. Návrhová pevnost skla v ohybu a účinná tloušťka vrstveného skla.
- ČSN EN 572-1+A1. Sklo ve stavebnictví – Základní výrobky ze sodnovápenatokřemičitého skla – Část 1: Definice a obecné fyzikální a mechanické vlastnosti. Praha: ÚNMZ, 2017. Charakteristická pevnost plaveného (chlazeného) skla v ohybu.
- ČSN EN 572-2 — plavené sklo: jmenovité tloušťky a jejich mezní odchylky, z nichž nástroj počítá variantu s minimální tloušťkou.
- ČSN EN 1863-1. Sklo ve stavebnictví – Tepelně zpevněné sodnovápenatokřemičité sklo – Část 1: Definice a popis. Praha: ÚNMZ, [2012?]. Tepelně zpevněné sklo nosných tabulí.
- ČSN EN 12150-1+A1. Sklo ve stavebnictví – Tepelně tvrzené sodnovápenatokřemičité bezpečnostní sklo – Část 1: Definice a popis. Praha: Česká agentura pro standardizaci, 2020. Tepelně tvrzené sklo nášlapné vrstvy.
- ČSN EN ISO 12543-1. Sklo ve stavebnictví – Vrstvené sklo a vrstvené bezpečnostní sklo – Část 1: Definice a popis součástí. Praha: Česká agentura pro standardizaci, 2022. Vymezení vrstveného bezpečnostního skla.
- DIN 18008 (zejména část 5, pochozí zasklení) — německá norma pro navrhování skla ve stavebnictví; zdroj posudku mimořádného stavu po prasknutí nášlapné vrstvy.
- TIMOSHENKO, Stephen P. a WOINOWSKY-KRIEGER, Sergius. Theory of plates and shells. 2. vyd. New York: McGraw-Hill, 1959. Součinitele obdélníkové desky podepřené po čtyřech hranách.
- Metoda účinné tloušťky vrstveného skla podle Wölfela a Bennisona, převzatá do ČSN EN 16612.
Předběžný inženýrský odhad ke vzdělávání a k orientaci. Není statickým posudkem, projektovou dokumentací ani cenovou nabídkou a nenahrazuje posouzení autorizovanou osobou. Pro definitivní návrh pochozího skla (bezpečnostní prvek) je nutný individuální statický posudek (MKP) a u větších ploch i zkouška odolnosti proti nárazu a zbytkové stability.
Potřebujete posoudit pochozí sklo nebo skleněnou podlahu pro konkrétní stavbu?
Napište rozměr, skladbu a kategorii zatížení — připravím odborné posouzení skla výpočtem nad rámec orientačního odhadu.