Norma · /06 Konstrukce a stavba
ČSN EN 13200-3 Zařízení pro diváky: oddělovací prvky
Projektanti stadionů, sportovních hal a tribun, specialisté na zábradlí a skleněné výplně, dodavatelé dočasných zábran a vedení zařízení pro diváky, které o vlastnostech zábran rozhoduje s úřady a pořadatelem.
Kde a jak vysoké zábradlí a zábrany v hledišti být mají, jaké vodorovné zatížení madla a plošné zatížení výplně musí přenést, jak se rozmísťují bariéry proti tlaku davu a jaké požadavky platí pro vnější obvodové zábrany, oddělovací prvky mezi sektory a zábrany před pódiem.
Divadla, kina, opery, posluchárny a podobná stálá zařízení, výpočet únosnosti konkrétního materiálu (ten se řídí Eurokódem pro daný materiál) ani podrobnosti teleskopických a demontovatelných tribun, pro které odkazuje na další části řady.
ČSN EN 13200-3 stanoví požadavky na zábradlí, zábrany a další oddělovací prvky v hledištích stálých i dočasných zařízení pro diváky: na stadionech, ve sportovních halách a ve vnitřních i venkovních sportovištích. Pokrývá zábradlí před řadou sedadel, u krajní řady a za zadní řadou, zábradlí na konci uliček a na schodištích, boční zábradlí podél směru pohybu diváků, bariéry proti tlaku davu v hledištích k stání, zábradlí diváckých galerií, vnější obvodové zábrany a oddělovací prvky mezi sektory. Divadla, kina, opery a posluchárny do jejího rozsahu nepatří. Norma je převzatá v angličtině, česky vyšla jen titulní strana.
Zábrany se navrhují metodou mezních stavů podle Eurokódu pro materiál, ze kterého jsou. Hodnoty zatížení z normy se berou jako charakteristické, únosnost se ověřuje v mezním stavu únosnosti a průhyb v mezním stavu použitelnosti (čl. 4.2). Vodorovné zatížení působí kolmo na podélnou osu zábrany ve výšce 1,1 m nad referenční úrovní, i když je zábrana vyšší nebo nižší (čl. 4.3). Referenční úrovní norma rozumí dokončený povrch podlahy, střechy, balkonu, rampy nebo pódia, u schodiště spojnici stupňů (čl. 3.9). Zábrana nesmí být tak poddajná, aby při běžném užívání znepokojovala uživatele budovy, a to i když vyhoví limitům průhybu z norem pro materiál (čl. 4.5).
Zatížení zábradlí v hledišti k sezení určuje normativní příloha A podle jeho typu: rozhoduje poloha vůči řadám, uličkám a schodištím a to, zda pod ním hrozí pád. Ke každému typu norma uvádí kategorii užitných ploch podle ČSN EN 1991-1-1: zábradlí před řadou sedadel bez rizika pádu, u krajní řady a za zadní řadou patří do kategorie C2, zábradlí u uliček a schodišť, boční zábradlí a zábradlí s rizikem pádu do kategorie C5. Výplň se posuzuje plošným zatížením odděleně od madla. Všechny zábrany mají přenést zkušební zatížení rovné 1,2násobku vodorovného zatížení a jejich základy mají odolat převržení a posunutí s bezpečností 2 (čl. A.2). Kde jedno kotvení drží celou zábranu nebo její rozhodující část, nesmí se návrh spoléhat jen na únosnost kotvení ve vytržení (čl. 4.6).
Pro hlediště k stání uvádí informativní příloha B zatížení zábradlí uliček, diváckých galerií a bariér proti tlaku davu. U bariér rozhoduje sklon hlediště a vzdálenost mezi bariérami, zatížení se pohybuje od 2 do 5 kN/m. Informativní příloha C se věnuje vnějším obvodovým zábranám a oddělovacím prvkům mezi sektory, jejichž zatížení klesá s výškou a mezi výškami 1,1 m a 2,5 m se interpoluje. Zvláštní články platí pro dveře a brány, dočasné zábrany a zábrany před pódiem při koncertech. Před zábranou u pódia musí být průchod pro bezpečnostní personál a zdravotnickou záchrannou službu, doporučená nejmenší šířka je 2 m (čl. 5.9.7).
Proti vydání z roku 2005 norma přepracovala termíny, obecné i zvláštní požadavky a technicky změnila všechny přílohy a tabulky. V tisku jsou dvě místa, která zřejmě obsahují chybu: plošné zatížení výplně oddělovacích prvků mezi sektory ve výšce 2,5 m je v čl. 5.4.1 uvedeno jako 8 kN/m², kdežto ve stejné větě čl. 5.2 jako 0,8 kN/m², a poznámka k příloze A mluví o zábranách „vyšších než 1,1 mm“, kde je míněno zřejmě 1,1 m.
Kde se s normou potkáte v praxi
Nejčastěji při návrhu zábradlí tribun a hledišť sportovních hal, kde se zábradlí jedné tribuny dělí na úseky s různým zatížením: čelní zábradlí nad volnou hloubkou, zábradlí proti patě schodiště, boční zábradlí a zábradlí za zadní řadou. Výškový rozdíl pod zábradlím a sklon hlediště proto patří do zadání už od začátku. Jak se hodnoty normy setkávají s národní přílohou Eurokódu 1, rozebírá článek Zábradlí na tribuně.
Pro sklo je důležitý čl. 4.1.2: když funkci zábradlí plní stěna, zasklení nebo jiná část stavby, musí splnit požadavky normy, jinak se musí doplnit samostatné zábrany. Skleněná výplň se pak posuzuje na plošné zatížení podle přílohy A odděleně od zatížení madla a návrh kotvení musí počítat s materiálem podkladu, roztečí kotvení a vzdáleností od okraje. Orientační tloušťku samonosného skleněného zábradlí spočítá nástroj Tloušťka skla samonosného zábradlí.
Norma se uplatní i u dočasných staveb: koncertních zábran před pódiem, dočasného oplocení nebo dělení sektorů. Účel dočasné zábrany musí být jasně stanovený a zábrana se navrhuje podle stejných kritérií jako obdobná stálá (čl. 5.8). Pro teleskopické a demontovatelné tribuny mohou podle poznámky k příloze A platit jiné hodnoty zatížení.
Nejnovější vydání nahoře. Rozbalením uvidíte, co se proti předchozímu vydání změnilo.
2019 Převzetí originálu ČSN EN 13200-3
- ~ Přebírá evropskou normu EN 13200-3:2018 v anglickém znění. Česky je jen titulní strana, text normy zůstává anglický.
- ~ Termíny a definice: některé přibyly (například zábrana obecně), jiné z vydání 2005 vypadly, mimo jiné zábrany před a za sedadly a pojem návrhové úrovně.
- ~ Obecné požadavky v kapitole 4 jsou technicky revidované, zvláštní požadavky v kapitole 5 technicky i redakčně vylepšené.
- ~ Všechny přílohy, obrázky a tabulky prošly technickou změnou. Zatížení zábradlí v hledišti k sezení stanoví normativní příloha A, pro hlediště k stání a pro vnější obvodové zábrany a oddělovací prvky mezi sektory jsou informativní přílohy B a C.
- → Hodnoty zatížení a typy zábran z vydání 2005 nelze přebírat bez kontroly proti tabulkám vydání 2018.
2006 Předchozí vydání ČSN ČSN EN 13200-3
- ~ Vydání z června 2006. Podle titulní strany ho nahrazuje vydání z dubna 2019.
+ přibylo − zmizelo ~ upřesněno → dopad na praxi
Vlevo jsou normy, ze kterých norma vychází: přebírá z nich pravidla, hodnoty nebo zkoušky. Šipka ukazuje směr, kterým požadavky přecházejí. Kliknutím na normu přejdete na její stránku.
- vychází z EN 1991 kategorie užitných ploch C2 a C5, ke kterým norma přiřazuje typy zábran
ČSN EN 13200-3 v praxi: zábradlí a zábrany na tribunách
- typy zábradlí v hledišti k sezení a k stání, jejich výšky a zatížení madla a výplně
- bariéry proti tlaku davu: sklon hlediště, rozteč a hranice 5 kN/m
- skleněné stěny a výplně ve funkci zábradlí, kotvení a zkušební zatížení
ČSN EN 13200-3. Zařízení pro diváky – Část 3: Oddělovací prvky – Požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2019.
Jaké vodorovné zatížení musí přenést zábradlí v hledišti s místy k sezení?
Hodnoty stanoví normativní tabulka A.1 podle typu zábradlí. Jsou to charakteristické hodnoty a podle čl. 4.3 minimální. Pohybují se od 1 kN/m u zábradlí bez rizika pádu, například za zadní řadou sedadel, po 3 kN/m u zábradlí proti patě schodiště se sklonem 22° až 35° a rizikem pádu. Riziko pádu znamená výškový rozdíl pod první řadou větší než 500 mm. Zatížení se uvažuje ve výšce 1,1 m nad referenční úrovní bez ohledu na skutečnou výšku zábradlí (čl. 4.3). Při použití tabulky se má přihlížet k národním předpisům.
Jak vysoké musí být zábradlí na tribuně?
Nejméně 1,1 m nad referenční úrovní, tedy nad dokončenou podlahou, rampou nebo spojnicí stupňů schodiště (čl. 4.4 a 3.9). Za řadou sedadel se 1,1 m měří od úrovně sedadla. Zábradlí do 530 mm před pevnými sedadly smí mít nejméně 800 mm. Nižší zábradlí je přípustné, je-li dostatečně široké, aby přes ně člověk nepřepadl; norma jako doporučení uvádí výšku 0,8 m při šířce 0,2 m a 0,7 m při šířce 0,5 m. U zábradlí proti patě schodiště s rizikem pádu se výška zvyšuje o výšku stupně, je-li první stupeň blíž než 700 mm.
Jak se posuzuje skleněná výplň zábradlí v hledišti?
Odděleně od zatížení madla, plošným zatížením rovnoměrně rozděleným po ploše výplně (příloha A, čl. A.2). Doporučená hodnota je 0,8 kN/m², kde má výplň bránit pádu diváků, 2,0 kN/m². U vyšších oddělovacích prvků mezi sektory a vnějších obvodových zábran se hodnota interpoluje podle výšky. Výplně a sloupky výplně nesmějí mít ostré hrany, tenké průřezy a výstupky, které by mohly zranit (čl. 4.7). Funkci zábradlí může plnit i zasklení, musí ale splnit stejné požadavky, jinak je třeba doplnit samostatnou zábranu (čl. 4.1.2).
Jak daleko od sebe smějí být bariéry proti tlaku davu?
Podle informativní tabulky B.2 rozhoduje sklon hlediště k stání a únosnost bariéry. Čím strmější sklon a větší vodorovná vzdálenost mezi bariérami, tím větší zatížení musí bariéra přenést; norma dovoluje volit mezi 2 a 5 kN/m. Hodnotu 5 kN/m nemá zatížení překročit, protože větší tlak ohrožuje diváka stojícího těsně za bariérou (čl. B.2). Horní hrazda má být ve výšce 1,1 m nad stupněm, na kterém divák stojí, a norma doporučuje, aby byla plochá a vysoká 100 mm. Bez bariér proti tlaku davu a bez dostatečně únosné přední zábrany norma doporučuje omezit plochu pro diváky na hloubku 1,5 m, přibližně čtyři osoby za sebou (čl. 5.5.2.1).
Jaké zatížení má vnější obvodová zábrana stadionu, například oplocení?
Při výšce 1,1 m vodorovné zatížení 3 kN/m a plošné zatížení výplně 2 kN/m², při výšce 2,5 m 1 kN/m a 0,8 kN/m² (čl. 5.2). Mezi těmito výškami se smí interpolovat podle obrázků C.3 a C.4. Současně se musí uvážit zatížení větrem a od připevněných zařízení. Pro oddělovací prvky mezi sektory uvádí čl. 5.4.1 stejné hodnoty, jen u výplně pro výšku 2,5 m je vytištěno 8 kN/m², což je zřejmě tisková chyba místo 0,8 kN/m².
Řešíte sklo podle ČSN EN 13200-3?
Reklamace tolerancí, objednávka nebo posouzení: napište, o co jde, a navrhnu postup.