U zasklení, kam může narazit člověk, nestačí vědět, jaké zatížení sklo unese. Náraz měkkého lidského těla je jiný děj než tlak větru a záleží i na tom, jak se sklo případně rozbije. Základní klasifikaci výrobků ze skla z tohoto hlediska dává kyvadlová zkouška podle ČSN EN 12600.
Co zkouška napodobuje
Norma odstupňovala výšky pádu tak, aby odpovídaly energii přenesené při nárazu osoby. Nárazové těleso o hmotnosti 50 kg tvoří dvě nahuštěné pneumatiky na ráfcích s ocelovými závažími. Z dané výšky padá kyvadlovým pohybem a udeří kolmo do středu tabule o rozměrech 876 mm × 1 938 mm, sevřené po celém obvodu v rámu s pryží. Zkouší se čtyři vzorky pro každou výšku pádu a začíná se od nejnižší. Sleduje se dvojí: jestli vzorek náraz vydrží, a pokud praskne, jak se rozbije.
Jak se sklo zařadí
Výsledek není jen „prošlo, neprošlo“. Klasifikace má tři části a zapisuje se například 1(B)1, v praxi zkráceně 1B1.
- První číslo je třída podle nejvyšší výšky pádu, při které sklo nepraskne, nebo praskne přijatelným způsobem. Třídy jdou od 3 s výškou pádu 190 mm po třídu 1 s výškou 1 200 mm, která je nejlepší.
- Písmeno popisuje charakter lomu. Typ A jsou oddělené úlomky s ostrými hranami, typické pro chlazené sklo. Typ B znamená, že úlomky drží pohromadě, jak je to typické pro vrstvené sklo. Typ C je rozpad na množství malých, relativně neškodných úlomků, typický pro tepelně tvrzené sklo.
- Druhé číslo je přísnější. Platí pro něj jen ta výška pádu, při které sklo nepraskne, nebo praskne bez otvoru, kterým by při síle 25 N prošla koule o průměru 76 mm, a bez většího uvolnění úlomků. Sklo, které tomu nevyhoví ani při nejnižší výšce, dostane nulu.
Proto se může lišit první a druhé číslo. Tepelně tvrzené sklo může mít třídu 1(C)3 i 1(C)0: drobné úlomky jsou relativně neškodné, po rozpadu ale sklo přestane být bariérou.
Co klasifikace neřekne
ČSN EN 12600 je zkušební norma. Podle svého čl. 1 nestanovuje požadavky na aplikace, takže sama neříká, kam které sklo patří. To určují jiné předpisy, u ochranných zábradlí ČSN 74 3305. Ta třídu odolnosti 1B1 vyžaduje jen u některých skupin zasklení a vrstvených skel.
Třída navíc platí pro výrobek ve zkušebním rámu, ne pro konkrétní výplň na stavbě. Výplň zábradlí ČSN 74 3305 ověřuje vlastní rázovou zkouškou podle přílohy B na vzorku upevněném shodně s reálnou konstrukcí, s výškou pádu podle druhu pochozí plochy (čl. 5.2.3 a tabulka 2). U skleněné výplně se při ní používá zkušební těleso z ČSN EN 12600.
Dá se náraz spočítat?
Ano, ale jiným než statickým výpočtem. ČSN 74 3305 v čl. 5.2.4 dovoluje rázovou zkoušku zábradlí a výplně ze skla nahradit výpočtem dynamického zatížení skla, který prokáže, že nedojde k překročení mezního napětí v rozhodujících tabulích. Takový výpočet simuluje náraz kyvadla jako děj v čase. Kde předpis vyžaduje klasifikaci zkouškou, výpočet klasifikaci nenahrazuje, pomůže ale vybrat skladbu a uložení ještě před zkouškou.
V posouzení se náraz kombinuje s výpočtem na ostatní zatížení, jako je vítr, sníh, vlastní tíha nebo tlak davu. Teprve obojí dohromady ukáže, jestli zasklení na daném místě obstojí.
Zdroje
- ČSN EN 12600. Sklo ve stavebnictví – Kyvadlová zkouška – Metoda zkoušení nárazem a klasifikace pro ploché sklo. Praha: Český normalizační institut, 2003.
- ČSN 74 3305. Ochranná zábradlí. Praha: Česká agentura pro standardizaci, 2025. Čl. 5.2.3, 5.2.4, 6.7.2 a příloha B.
Posudek ani výpočet není projekt — jde o odborné posouzení a doporučení.