Přeskočit na obsah
Know-how / Diagnostika

Kdy je škrábanec na izolačním skle vadou?

Škrábanec na novém okně je nejčastější reklamace vzhledu izolačního skla. Zda jde o vadu, rozhoduje prohlídka za podmínek ČSN EN 1279-1, místo na tabuli, délka škrábance a to, kdy vznikl.

MS
Ing. Miroslav Sázovský specialista na statiku a posuzování stavebního skla

Škrábanec je vadou izolačního skla, když je vidět při prohlídce za podmínek, které stanoví příloha F ČSN EN 1279-1, překročí meze, které norma pro dané místo na tabuli připouští, a vznikl dřív, než bylo sklo předáno. Škrábanec, který za normových podmínek vidět není, nebo který vznikl až po předání, například při čištění nebo stavebních pracích, výrobní vadou izolačního skla není.

Spor o škrábance proto obvykle neřeší jen to, jak škrábanec vypadá. Řeší tři otázky: jak se sklo prohlíželo, kde na tabuli škrábanec je a kdy vznikl.

Jak se izolační sklo prohlíží podle normy?

Podmínky prohlídky stanoví ČSN EN 1279-1 v čl. F.2:

Kdo hledá škrábance zblízka, s baterkou, proti nízkému slunci nebo na tabuli, kterou předtím označil fixou, posuzuje sklo jinak, než norma předepisuje. Takové zjištění může být pravdivé, ale pro hodnocení vizuální kvality izolačního skla podle normy rozhodující není.

Kde na tabuli škrábanec je?

Norma dělí tabuli na tři zóny (čl. F.2, obr. F.1):

Zóny tabule skla při posuzování vad podle ČSN EN 1279-1 1550 1550 REM
R 15 mm u hrany, obvykle krytá rámem nebo utěsněním okraje: vady bez omezení
E 50 mm podél okraje viditelné plochy: škrábance jednotlivě do 30 mm, součet do 90 mm
M hlavní zóna: škrábance jednotlivě do 15 mm, součet do 45 mm
Obr. 1 Zóny tabule skla při posuzování vad. Překresleno podle ČSN EN 1279-1:2019, obrázek F.1; meze škrábanců podle tabulky F.3 pro dvojsklo ze dvou monolitických tabulí. Rozměry v mm, schéma není v měřítku.

V zóně R norma vady neomezuje. Nejpřísnější je hlavní zóna M, kde se díváme nejčastěji.

Rozhoduje také, na které ploše skla škrábanec je. Plochy uvnitř dutiny izolačního skla jsou po kompletaci uzavřené. Škrábanec na nich proto nemohl vzniknout čištěním ani stavebními pracemi; pochází z výroby nebo ze zpracování skla před kompletací. Škrábanec na vnějších plochách může mít původ ve výrobě, při přepravě, při montáži i při čištění.

Jak dlouhý škrábanec norma připustí?

Škrábance patří mezi lineární, protáhlé vady. U izolačního dvojskla ze dvou monolitických tabulí připouští ČSN EN 1279-1 v okrajové zóně E jednotlivé délky do 30 mm se součtem délek do 90 mm, v hlavní zóně M jednotlivé délky do 15 mm se součtem do 45 mm (čl. F.3.3, tab. F.3). Vlasové škráby jsou přípustné, pokud netvoří shluky.

U trojskla a u izolačního skla s vrstvenou tabulí se přípustný počet vad podle čl. F.3 zvyšuje o 25 % za každou další tabuli skla (čl. F.4).

Dvě výjimky stojí za pozornost:

Podrobnější výklad normy je na stránce ČSN EN 1279-1.

Kdy škrábanec vznikl?

Norma hodnotí izolační sklo jako výrobek. Škrábanec z výroby, přepravy nebo montáže a škrábanec z čištění, malování nebo broušení po předání mohou vypadat podobně, jejich původ je ale jiný.

Na původ upozorní několik stop:

Bez zápisu o stavu skla při předání se doba vzniku škrábance dokládá obtížně. Proto je předávací protokol nejlevnější ochranou obou stran.

Co škrábanec není?

Některé jevy zákazník za škrábance nebo skvrny považuje, ale příloha G ČSN EN 1279-1 je mezi vady nepočítá:

Stopy smáčivosti bývají s jemnými škrábanci zaměňovány nejčastěji. Na suchém skle obvykle zmizí.

Jak škrábancům předejít při dodávce a předání?

Technickou přílohu smlouvy, předávací protokol, poučení zákazníka a postup při reklamaci připravuji firmám na míru v rámci školení pro okenáře.

Co dělat, když zákazník škrábanec reklamuje?

  1. Zapsat polohu škrábance: která tabule, která plocha, která zóna, délka a počet.
  2. Vyfotografovat celek i detail s měřítkem.
  3. Zopakovat prohlídku za podmínek přílohy F, nejlépe společně se zákazníkem.
  4. Porovnat zjištění s předávacím protokolem.
  5. Když se strany na příčině nebo na hodnocení neshodnou, objednat nezávislé posouzení.

Další příznaky izolačního skla a co u nich zdokumentovat shrnuje stránka Reklamace izolačního skla. Určení příčiny konkrétní vady nebo lomu je náplní diagnostiky poruch a vad skla.

Časté otázky

Je škrábanec viditelný jen proti slunci vadou? Pro hodnocení podle ČSN EN 1279-1 rozhodující není. Norma předepisuje prohlídku za difúzního denního světla bez přímého slunce, ze vzdálenosti nejméně 3 m a v prostupu. Škrábanec, který je vidět jen proti nízkému slunci, zblízka nebo s lampou, se podle přílohy F nehodnotí.

Může vzniknout škrábanec uvnitř izolačního skla při čištění? Ne. Plochy uvnitř dutiny jsou po kompletaci izolačního skla uzavřené. Škrábanec na nich pochází z výroby nebo ze zpracování skla před kompletací.

Jaké škrábance norma připouští v hlavní ploše skla? U dvojskla ze dvou monolitických tabulí jednotlivé délky do 15 mm se součtem do 45 mm (ČSN EN 1279-1, tab. F.3). Vlasové škráby jsou přípustné, pokud netvoří shluky.

Platí stejné meze i pro trojsklo? Ne. U trojskla a u izolačního skla s vrstvenou tabulí se přípustný počet vad zvyšuje o 25 % za každou další tabuli skla (ČSN EN 1279-1, čl. F.4).

Jsou duhové skvrny na tvrzeném skle vada? Ne. Jde o anizotropii tepelně upraveného skla, kterou ČSN EN 1279-1 v příloze G uvádí mezi jevy, které se do hodnocení vizuální kvality nezapočítávají.

Kdy reklamaci škrábanců řešit nezávislým posouzením? Když se dodavatel a zákazník neshodnou na tom, zda škrábanec překračuje meze normy nebo kdy vznikl. Posouzení odpoví na technické otázky: kde škrábanec je, zda překračuje meze a z čeho mohl vzniknout. Kdo za něj odpovídá, určuje smlouva, ne norma.

Zdroje

Text je výklad normy, ne její opis. Pro posouzení konkrétní reklamace platí plné znění normy a podmínky smlouvy.

Řešíte podobný případ?

Napište — ozvu se s návrhem postupu a orientačním odhadem.

Napsat e-mail →