Škrábanec je vadou izolačního skla, když je vidět při prohlídce za podmínek, které stanoví příloha F ČSN EN 1279-1, překročí meze, které norma pro dané místo na tabuli připouští, a vznikl dřív, než bylo sklo předáno. Škrábanec, který za normových podmínek vidět není, nebo který vznikl až po předání, například při čištění nebo stavebních pracích, výrobní vadou izolačního skla není.
Spor o škrábance proto obvykle neřeší jen to, jak škrábanec vypadá. Řeší tři otázky: jak se sklo prohlíželo, kde na tabuli škrábanec je a kdy vznikl.
Jak se izolační sklo prohlíží podle normy?
Podmínky prohlídky stanoví ČSN EN 1279-1 v čl. F.2:
- sklo se prohlíží v prostupu, ne v odrazu;
- vady se na tabuli předem neoznačují;
- z interiéru směrem ven, ze vzdálenosti nejméně 3 m, pod co nejkolmějším úhlem a nejvýše jednu minutu na metr čtvereční plochy;
- za difúzního denního světla, například při zatažené obloze, bez přímého slunce a bez umělého osvětlení;
- zvenku v osazeném stavu, s obvyklou pozorovací vzdáleností nejméně 3 m.
Kdo hledá škrábance zblízka, s baterkou, proti nízkému slunci nebo na tabuli, kterou předtím označil fixou, posuzuje sklo jinak, než norma předepisuje. Takové zjištění může být pravdivé, ale pro hodnocení vizuální kvality izolačního skla podle normy rozhodující není.
Kde na tabuli škrábanec je?
Norma dělí tabuli na tři zóny (čl. F.2, obr. F.1):
- zóna R, pás o šířce 15 mm u hrany, obvykle krytý rámem nebo utěsněním okraje u bezrámového zasklení;
- zóna E, pás o šířce 50 mm podél okraje viditelné plochy;
- zóna M, hlavní plocha tabule.
V zóně R norma vady neomezuje. Nejpřísnější je hlavní zóna M, kde se díváme nejčastěji.
Rozhoduje také, na které ploše skla škrábanec je. Plochy uvnitř dutiny izolačního skla jsou po kompletaci uzavřené. Škrábanec na nich proto nemohl vzniknout čištěním ani stavebními pracemi; pochází z výroby nebo ze zpracování skla před kompletací. Škrábanec na vnějších plochách může mít původ ve výrobě, při přepravě, při montáži i při čištění.
Jak dlouhý škrábanec norma připustí?
Škrábance patří mezi lineární, protáhlé vady. U izolačního dvojskla ze dvou monolitických tabulí připouští ČSN EN 1279-1 v okrajové zóně E jednotlivé délky do 30 mm se součtem délek do 90 mm, v hlavní zóně M jednotlivé délky do 15 mm se součtem do 45 mm (čl. F.3.3, tab. F.3). Vlasové škráby jsou přípustné, pokud netvoří shluky.
U trojskla a u izolačního skla s vrstvenou tabulí se přípustný počet vad podle čl. F.3 zvyšuje o 25 % za každou další tabuli skla (čl. F.4).
Dvě výjimky stojí za pozornost:
- Tabulky přílohy F se nepoužijí, když je v izolačním skle aspoň jedna tabule ze vzorovaného skla, skla s drátěnou vložkou, taženého plochého skla nebo protipožárního vrstveného skla (čl. F.1).
- U tabulí z tepelně tvrzeného, prohřívaného nebo tepelně zpevněného skla musí vizuální kvalita splnit i jejich výrobkovou normu (čl. F.5): ČSN EN 12150-1, ČSN EN 14179-1, ČSN EN 1863-1.
Podrobnější výklad normy je na stránce ČSN EN 1279-1.
Kdy škrábanec vznikl?
Norma hodnotí izolační sklo jako výrobek. Škrábanec z výroby, přepravy nebo montáže a škrábanec z čištění, malování nebo broušení po předání mohou vypadat podobně, jejich původ je ale jiný.
Na původ upozorní několik stop:
- plocha skla: škrábanec uvnitř dutiny pochází z výroby nebo ze zpracování skla před kompletací;
- tvar a směr: stopy po čištění bývají v jednom směru tahu, ve skupinách, tam, kde se čistilo škrabkou nebo hrubou houbou;
- okolí: zbytky malty, omítky nebo barvy na rámu a na skle napovídají, že sklo nebylo chráněné při stavebních pracích;
- stav při předání: zda je škrábanec zapsaný v předávacím protokolu, nebo zda protokol uvádí sklo bez výhrad.
Bez zápisu o stavu skla při předání se doba vzniku škrábance dokládá obtížně. Proto je předávací protokol nejlevnější ochranou obou stran.
Co škrábanec není?
Některé jevy zákazník za škrábance nebo skvrny považuje, ale příloha G ČSN EN 1279-1 je mezi vady nepočítá:
- anizotropie (irizace): duhové skvrny nebo pruhy u tepelně tvrzeného a tepelně zpevněného skla, viditelné hlavně v polarizovaném světle (čl. G.7);
- interference: duhové pruhy u skla float, které se mění při zatlačení na sklo (čl. G.4);
- vícenásobné odrazy: dobře viditelné proti tmavému pozadí (čl. G.6);
- smáčivost povrchu: stopy po válečcích, přísavkách, štítcích, silikonu nebo otiscích prstů, které se ukážou, když je sklo vlhké, při kondenzaci, dešti nebo mytí (čl. G.9).
Stopy smáčivosti bývají s jemnými škrábanci zaměňovány nejčastěji. Na suchém skle obvykle zmizí.
Jak škrábancům předejít při dodávce a předání?
- Ve smlouvě: dohodnout, že vizuální kvalita izolačního skla se posuzuje podle přílohy F ČSN EN 1279-1, a uvést skladbu a druh skla.
- Při předání: prohlédnout sklo za podmínek přílohy F společně se zákazníkem a stav zapsat do předávacího protokolu.
- Do konce stavebních prací: určit, kdo sklo chrání a jak, například krycí fólií nebo deskou při omítání, malování a broušení.
- Zákazníkovi: předat poučení o čištění. Obvyklá doporučení výrobců skla jsou nejdřív spláchnout prach vodou a nepoužívat škrabky, ocelovou vlnu ani abrazivní prostředky.
Technickou přílohu smlouvy, předávací protokol, poučení zákazníka a postup při reklamaci připravuji firmám na míru v rámci školení pro okenáře.
Co dělat, když zákazník škrábanec reklamuje?
- Zapsat polohu škrábance: která tabule, která plocha, která zóna, délka a počet.
- Vyfotografovat celek i detail s měřítkem.
- Zopakovat prohlídku za podmínek přílohy F, nejlépe společně se zákazníkem.
- Porovnat zjištění s předávacím protokolem.
- Když se strany na příčině nebo na hodnocení neshodnou, objednat nezávislé posouzení.
Další příznaky izolačního skla a co u nich zdokumentovat shrnuje stránka Reklamace izolačního skla. Určení příčiny konkrétní vady nebo lomu je náplní diagnostiky poruch a vad skla.
Časté otázky
Je škrábanec viditelný jen proti slunci vadou? Pro hodnocení podle ČSN EN 1279-1 rozhodující není. Norma předepisuje prohlídku za difúzního denního světla bez přímého slunce, ze vzdálenosti nejméně 3 m a v prostupu. Škrábanec, který je vidět jen proti nízkému slunci, zblízka nebo s lampou, se podle přílohy F nehodnotí.
Může vzniknout škrábanec uvnitř izolačního skla při čištění? Ne. Plochy uvnitř dutiny jsou po kompletaci izolačního skla uzavřené. Škrábanec na nich pochází z výroby nebo ze zpracování skla před kompletací.
Jaké škrábance norma připouští v hlavní ploše skla? U dvojskla ze dvou monolitických tabulí jednotlivé délky do 15 mm se součtem do 45 mm (ČSN EN 1279-1, tab. F.3). Vlasové škráby jsou přípustné, pokud netvoří shluky.
Platí stejné meze i pro trojsklo? Ne. U trojskla a u izolačního skla s vrstvenou tabulí se přípustný počet vad zvyšuje o 25 % za každou další tabuli skla (ČSN EN 1279-1, čl. F.4).
Jsou duhové skvrny na tvrzeném skle vada? Ne. Jde o anizotropii tepelně upraveného skla, kterou ČSN EN 1279-1 v příloze G uvádí mezi jevy, které se do hodnocení vizuální kvality nezapočítávají.
Kdy reklamaci škrábanců řešit nezávislým posouzením? Když se dodavatel a zákazník neshodnou na tom, zda škrábanec překračuje meze normy nebo kdy vznikl. Posouzení odpoví na technické otázky: kde škrábanec je, zda překračuje meze a z čeho mohl vzniknout. Kdo za něj odpovídá, určuje smlouva, ne norma.
Zdroje
Text je výklad normy, ne její opis. Pro posouzení konkrétní reklamace platí plné znění normy a podmínky smlouvy.
- ČSN EN 1279-1:2019 Sklo ve stavebnictví – Izolační skla – Část 1: Obecné údaje, popis systému, pravidla pro náhrady, tolerance a vizuální kvalita. Příloha F (normativní) Vizuální kvalita izolačních skel, čl. F.1 až F.5. Příloha G (informativní) Další vizuální aspekty izolačních skel.
- ČSN EN 12150-1 Sklo ve stavebnictví – Tepelně tvrzené sodnovápenatokřemičité bezpečnostní sklo – Část 1: Definice a popis.
- ČSN EN 14179-1 Sklo ve stavebnictví – Prohřívané tepelně tvrzené sodnovápenatokřemičité bezpečnostní sklo – Část 1: Definice a popis.
- ČSN EN 1863-1 Sklo ve stavebnictví – Tepelně zpevněné sodnovápenatokřemičité sklo – Část 1: Definice a popis.