Norma · /05 Navrhování
ČSN EN 1992-4 Navrhování kotvení do betonu
Projektanti, kteří navrhují kotvení nosných i nenosných prvků do betonu. U skla ti, kdo řeší kotvení upínacích profilů zábradlí, sloupků, konzol a nosníků zasklení.
Návrh kotvení do betonu třídy C12/15 až C90/105: rozdělení sil na kotvy a posouzení v tahu, ve smyku i při jejich kombinaci pro všechny způsoby porušení, včetně přídavné výztuže, trvanlivosti a předpokladů pro osazení kotev.
Návrh kotevní desky ani připojovaného prvku, tedy ani skla. Charakteristické únosnosti konkrétní kotvy neuvádí, ty jsou v evropské technické specifikaci výrobku. Nezahrnuje ani prostředky pro zvedání prefabrikátů.
ČSN EN 1992-4 dává metodu návrhu kotvení, tedy připojení nosných i nenosných prvků k nosným dílcům, kterým se zatížení přenáší do betonu. Je určena pro použití, kde může porušení kotvení způsobit kolaps konstrukce nebo její části, ohrozit lidské životy nebo vést k významným ekonomickým ztrátám. Proto zahrnuje i nenosné prvky. Platí pro zabetonované kotvy s hlavou a upevňovací lišty, pro dodatečně osazované mechanické kotvy, tedy rozpěrné a zařezávací kotvy a šrouby do betonu, a pro lepené kotvy. Pozor na pojem upevňovací lišta: v normě je to ocelový profil s kotvami osazený před betonáží, ne upínací profil skleněného zábradlí. Upínací profil je z pohledu normy kotevní deska.
Rozsah platnosti je vymezen rozměry a materiály. Kotvy mají nejmenší rozměr závitu M6, ve smyku je průměr omezen na 60 mm a kotevní délka je nejméně 40 mm. Menší kotvy připouští norma jen ve staticky neurčitých nenosných systémech. Jmenovitá pevnost oceli nesmí překročit 1 000 N/mm², s výjimkou šroubů do betonu. Beton je obyčejný, třídy C12/15 až C90/105, ve výpočtu se ale pevnost uvažuje nejvýše 60 N/mm². Ve skupině smějí být jen kotvy stejného typu a velikosti, spojené společnou kotevní deskou. Samotnou kotevní desku norma nenavrhuje.
Posouzení stojí na podmínce , kde návrhová únosnost je charakteristická únosnost dělená dílčím součinitelem, . Charakteristické únosnosti a vzdálenosti dodává evropská technická specifikace výrobku, norma v příloze E stanoví, co v ní má být uvedeno. Dílčí součinitele vedou k třídě spolehlivosti RC2 a vycházejí z návrhové životnosti kotev 50 let. Síly na kotvy se obvykle určují pružnou analýzou s předpokladem dostatečně tuhé kotevní desky. Tření pod deskou se zanedbává, excentricita a páčení se naopak musí uvážit, protože tahovou sílu v kotvě zvyšují.
U smyku rozhoduje vzdálenost od okraje. Leží-li kotvení dál než od okraje, přenášejí smyk všechny kotvy. Blíž k okraji se při smyku kolmo k okraji uvažují pro porušení okraje betonu jen kotvy, které jsou okraji nejblíže. Kotva v otvoru rozšířeném ve směru smykové síly smyk nepřenáší a vůle otvoru v kotevní desce je omezená, například u kotvy o průměru 12 mm na otvor 14 mm. Kromě úplné metody nabízí příloha G zjednodušené metody, které používají jedinou únosnost pro všechny směry zatížení a jsou tím konzervativnější.
Norma pamatuje i na projekt a provedení. Projektová specifikace má uvést třídu betonu a předpoklad o trhlinách, stupeň vlivu prostředí, polohu a typ kotev s tolerancemi a největší tloušťku mezivrstvy, například malty nebo izolace pod kotevní deskou. Rozteče a vzdálenosti od okraje se zadávají jen s kladnou tolerancí. Příloha F předpokládá vrty kolmé k povrchu, vyčištěné podle pokynů výrobce, a nezdařené vrty vyplněné nesmršťující se maltou s pevností nejméně 40 N/mm². V předpjatém betonu musí být vrt nejméně 50 mm od předpínací výztuže. Osazení kontrolují kvalifikovaní pracovníci a návrh kotvení musí provést kvalifikovaný pracovník.
Kde se s normou potkáte v praxi
U skla nejčastěji při kotvení upínacího profilu samonosného zábradlí, sloupků zábradlí a konzol nebo nosníků zasklených stříšek do stropní desky či čela desky. Zábradlí se kotví často blízko okraje, a tak je kromě oceli kotvy třeba posoudit i porušení okraje betonu, rozštěpení a odprýsknutí. Vodorovná síla na madle vyvolá v úrovni kotvení ohybový moment, takže tažené kotvy nesou tah a k němu smyk a obojí se posuzuje v kombinaci. Záleží i na tom, co je pod profilem. Smyk smí působit na kotvy přímo, bez ramene, jen když mimo jiné deska leží přímo na betonu nebo na vyrovnávací vrstvě malty tenčí než polovina průměru kotvy, s pevností nejméně jako beton a ne nižší než 30 N/mm². Jinak se kotva posuzuje i na ohyb.
Pro posouzení potřebujete evropskou technickou specifikaci zvolené kotvy, třídu betonu a znalost, jestli jde o beton s trhlinami. Bez nich výpočet kotvení provést nelze, a pokud dodavatel kotvu později změní, musí změnu ověřit odpovědný projektant. Náš nástroj pro tloušťku skla samonosného zábradlí kotvení nezahrnuje, řeší jen sklo.
Nejnovější vydání nahoře. Rozbalením uvidíte, co se proti předchozímu vydání změnilo.
2021 Český překlad EN 1992-4:2018 s národní přílohou NA ČSN EN 1992-4
- ~ Národní předmluva uvádí jedinou změnu, a to způsob převzetí. Vydání z října 2018 převzalo EN 1992-4:2018 schválením k přímému používání, toto vydání ji přejímá překladem.
- → Norma je k dispozici v češtině, včetně českých názvů způsobů porušení, jako je vytržení betonového kužele, vylomení nebo odprýsknutí betonu.
- → Pro ČR platí národní příloha NA. Doporučené hodnoty všech národně stanovených parametrů ponechává beze změny: dílčí součinitele, přípustné tahové napětí betonu, seizmické třídy chování i součinitel pro požár.
2018 Převzetí schválením k přímému používání (říjen 2018), nahrazené vydáním z roku 2021 ČSN EN 1992-4
Přehled změn tohoto vydání doplním.
2018 Evropská norma, nahrazuje technické specifikace CEN/TS 1992-4-1 až CEN/TS 1992-4-5 z roku 2009 EN 1992-4
Přehled změn tohoto vydání doplním.
+ přibylo − zmizelo ~ upřesněno → dopad na praxi
Vlevo jsou normy, ze kterých norma vychází: přebírá z nich pravidla, hodnoty nebo zkoušky. Šipka ukazuje směr, kterým požadavky přecházejí. Kliknutím na normu přejdete na její stránku.
ČSN EN 1992-4 v praxi: kotvení zábradlí a lišt do betonu
- způsoby porušení v tahu a ve smyku a jak se kombinují
- beton s trhlinami, vzdálenost od okraje a rozteč kotev
- co má uvádět evropská technická specifikace kotvy a co projektová specifikace
ČSN EN 1992-4. Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí – Část 4: Navrhování kotvení do betonu. Praha: Česká agentura pro standardizaci, 2021.
Smí se počítat s betonem bez trhlin?
Jen když se to prokáže. Norma považuje za bezpečné předpokládat, že beton je během životnosti porušen trhlinami. Beton bez trhlin lze uvažovat, pokud pro charakteristickou kombinaci zatížení v mezním stavu použitelnosti leží celá kotevní délka v betonu bez trhlin, tedy platí . Bez podrobnější analýzy se bere N/mm² a doporučená hodnota je 0, v ČR beze změny. U desek a stěn musí podmínka platit v obou směrech. Předpoklad o trhlinách musí být uvedený v projektové specifikaci.
Které způsoby porušení se posuzují?
Všechny, a to pro všechny směry zatížení. V tahu jde o porušení oceli kotvy, vytržení betonového kužele, vytažení kotvy, u lepených kotev kombinaci vytažení a porušení betonu, dále rozštěpení a odprýsknutí betonu. Ve smyku jde o porušení oceli se silou bez ramene a na rameni, vylomení betonu a porušení okraje betonu. Pokud návrh spoléhá na přídavnou výztuž, posuzuje se navíc její ocel a kotvení. U skupiny kotev se ocel posuzuje na nejzatíženější kotvě, porušení betonu na celé skupině.
Jak se posoudí současný tah a smyk?
Zvlášť pro ocel a zvlášť pro beton a obě podmínky musí platit. U oceli kotvy se sčítají druhé mocniny využití, . U ostatních způsobů porušení se sčítají mocniny 1,5 s mezí 1, nebo prostý součet využití s mezí 1,2. Použije se přitom nejvyšší využití v tahu a ve smyku ze všech způsobů porušení. Při smyku na rameni se ocel kombinací neposuzuje, interakci už obsahuje vzorec pro ohyb kotvy.
Odkud se berou únosnosti konkrétní kotvy?
Z evropské technické specifikace výrobku. Norma z ní přebírá charakteristické únosnosti, rozteče a vzdálenosti od okraje a sama je neuvádí. Dílčí součinitel pro porušení betonu je v trvalých a dočasných návrhových situacích . Součinitel dodatečně osazovaných kotev v tahu uvádí specifikace výrobku a nesmí se upravovat. Projektová specifikace proto musí uvést, že počet, výrobce, typ a geometrie kotev se nesmí měnit bez ověření a schválení odpovědným projektantem.
Jakou kotvu zvolit do venkovního prostředí?
Informativní příloha B dává vodítko pro životnost 50 let, pokud lepší informace nemá specifikace výrobku nebo národní předpis. V suchém vnitřním prostředí obvykle stačí ocel bez zvláštní ochrany. Ve vnějším nebo stále mokrém prostředí se běžně používá korozivzdorná austenitická ocel s nejméně 17 % chromu, 12 % niklu a přídavkem molybdenu. Pro prostředí s chloridy, například u krytých bazénů, v silničních tunelech nebo na parkovištích s rozmrazovacími prostředky, uvádí norma ocel s přibližně 20 % chromu, 20 % niklu a 6 % molybdenu. Elektrolytické korozi mezi rozdílnými kovy se musí předejít oddělením kovů nebo volbou kompatibilních materiálů.
Řešíte sklo podle ČSN EN 1992-4?
Reklamace tolerancí, objednávka nebo posouzení: napište, o co jde, a navrhnu postup.