Evropská komise (Společné výzkumné středisko JRC) spolu s technickou komisí CEN/TC 250 uspořádala 5. listopadu 2026 webinář k Eurokódu 10, normě EN 19100 pro navrhování skleněných konstrukcí. Normu představili její autoři z CEN/TC 250 a její subkomise pro sklo. Webináře jsem se zúčastnil. Níže shrnuji, co z něj plyne pro návrh, posuzování a dodávky skla v Česku. Kde se ústní výklad nebo snímek liší od znění normy, držím se znění; ta místa shrnuji zvlášť na konci.
Podle pořadatele mají snímky a záznam vyjít na webu Eurokódů po skončení celé série, tedy po 30. listopadu 2026.
Co je Eurokód 10 podle jeho autorů?
Hlavní sdělení celého dopoledne: Eurokód 10 je rámec, ne kuchařka. Sklo je v Evropě svázané s množstvím národních předpisů a zvyklostí, a norma je proto napsaná tak, aby se do ní vešly. Společné jsou pojmy, mezní stavy a výpočetní postupy. Konkrétní zařazení prvků, způsoby ověření porušení skla a řada součinitelů jsou ale národně stanovené parametry. O tom, jak se bude norma v Česku skutečně používat, tedy rozhodne česká národní příloha. Ta zatím nevyšla a termín jejího vydání nebyl zveřejněn.
Autoři uvedli konkrétní termíny: text normy je k dispozici od 19. srpna 2026, v národních jazycích má vyjít do 30. září 2027 a kolidující národní normy se ruší k 31. března 2028. Předmluva normy je obecnější. Podle ní musí EN 19100 získat status národní normy nejpozději v září 2027 a kolidující národní normy se musí zrušit nejpozději v březnu 2028. Data autorů do tohoto rámce zapadají, v posudku ale citujte předmluvu. Podrobněji v článku Eurokód 10: co je ČSN EN 19100.
Proč návrh skla podle EN 19100 začíná u rozbití?
Sklo je křehké a s jeho rozbitím z neznámé příčiny se počítá vždy. Norma proto vedle mezních stavů použitelnosti a únosnosti zavádí mezní stav porušení (FLS) a mezní stav po porušení (PFLS). Podle čl. 4.2.1(5) EN 19100-1 má návrh tam, kde je riziko rozbití kritické, začínat právě u nich. Které z nich se u prvku ověřují, určuje scénář LSS-0 až LSS-3 (tab. 4.1 EN 19100-1).
Na webináři zazněly příklady zařazení. Jsou to ilustrace, zařazení samo stanoví národní příloha:
| Použití | Scénář na snímcích přednášky |
|---|---|
| malé okno | LSS-0 |
| velké okno, dveře, izolační sklo ve fasádě v přízemí | LSS-1 |
| fasáda z vrstveného skla ve výšce, nepochozí střecha z izolačního skla | LSS-2 |
| zasklení chránící proti pádu, pochozí sklo | LSS-3 |
Zasklení chránící proti pádu je na snímcích ve scénáři LSS-3. Ústně přitom jako příklad zaznělo skleněné zábradlí ve scénáři LSS-1, stejně jako ve zprávě JRC z roku 2025 (kap. 11). Zábradlí řadím do LSS-3. Norma sama zábradlí do scénáře neřadí a zařazení ponechává národní příloze (pozn. 2 k čl. 4.2.4 EN 19100-1). Scénář ale plyne z toho, co se má u prvku ověřit: při nárazu jím člověk nesmí propadnout a porušené musí ještě nést zatížení, než se tabule vymění. Požadavek, aby výplň po porušení nevypadla, dává v české praxi TS 03 ČKAIT (příl. 1, tab. P1.3); ochranu proti pádu dále řeší ČSN 74 3305 a CEN/TS 19100-4. Prvek, u kterého se ověřuje obojí, patří podle čl. 4.2.4(5) EN 19100-1 do LSS-3. Podrobně to rozebírám v článku Čtyři mezní stavy a čtyři scénáře.
Musí se mezní stav porušení ověřovat zkouškou?
Ne. Požadavky mezního stavu porušení (úlomky nezraní, tělo sklem nepropadne, selhání zůstane omezené na prvek) se podle poznámky k definici obvykle splní volbou skla: vhodným charakterem lomu, okrajovými podmínkami nebo dalšími mechanickými vlastnostmi (EN 19100-1, čl. 3.1.10, pozn. 1). Výpočet ani zkouška nejsou vždy nutné.
Kde ověření potřeba je, norma připouští zkoušku na stavbě nebo na zkušebním vzorku, teoretické posouzení nebo odkaz na dříve provedené zkoušky a výpočty (EN 19100-2, čl. 4.2.1(3), 4.2.2). Podrobnosti zkoušky stanoví příslušný úřad, jinak se na nich dohodnou strany projektu. Typ impaktoru, energii, teplotu a kritéria přijetí může stanovit národní příloha (EN 19100-2, čl. 4.2.1(3), pozn. 3). Eurokód 10 tedy kyvadlovou zkoušku nepředepisuje a zkouška podle ČSN EN 12600 je podle autorů normy jednou z možností. Do vydání národní přílohy platí dosavadní české dokumenty.
Mezní stav porušení i mezní stav po porušení se posuzují v mimořádné kombinaci zatížení, pokud národní příloha nestanoví jinou (EN 19100-2, čl. 4.2.1(2) a 4.3.1(2), pozn.). U přístupného skla, například střechy nebo podlahy, se při teoretickém posouzení stavu po porušení zpravidla považuje za porušenou ta vrstva, na kterou zatížení přímo působí (EN 19100-2, čl. 4.3.3(2)).
Jak se podle Eurokódu 10 počítá vrstvené sklo se spřažením?
Mezivrstva nemá ohybovou tuhost a přenáší jen smyk. EN 19100-1 (čl. 7.2.2, tab. 7.1) proto zavádí tři úrovně modelu:
- Zjednodušený model. Nezohledňuje teplotu ani dobu trvání zatížení. Kde je spřažení příznivé, zanedbá se (podle přednášky například u napětí ve vrstvách a u stability). Kde je nepříznivé (podle přednášky například u tlaku v dutině izolačního skla), počítá se monolit o tloušťce rovné součtu tlouštěk vrstev skla , bez započtení tloušťky mezivrstvy.
- Analytický model. Ověřeným modelem je metoda účinné tloušťky v informativní příloze A EN 19100-2, pro desky ze dvou a tří vrstev a pro nosníky z libovolného počtu stejných vrstev nebo ze tří různých.
- Numerický model s prokázanou platností.
U úrovní 2 a 3 se modul pružnosti ve smyku mezivrstvy volí podle doby trvání zatížení a teploty. Z této části webináře si beru tři věci:
- Už velmi nízký modul pružnosti ve smyku mění výsledek podstatně. V řešeném příkladu skleněného schodu kleslo největší napětí oproti výpočtu bez spřažení zhruba na polovinu.
- Účinné tloušťky se pro různé druhy zatížení nedají prostě sčítat. Platí pro konkrétní tvar průhybu daného zatížení.
- U numerických modelů rozhodují okrajové podmínky v podporách. Když se vrstvy v podpoře znehybní, nemůže nastat prokluz a výsledek se nesprávně přiblíží monolitu.
Pozor také na to, že zjednodušený model nemusí být na straně bezpečné u staticky neurčitých soustav, jako je izolační sklo nebo sklo ohýbané za studena, a u dynamické odezvy (pozn. 2 k tab. 7.1).
Co se mění u izolačních skel?
Klimatická zatížení izolačního skla jsou tři: změna teploty plynu v dutině, rozdíl nadmořské výšky mezi místem výroby a místem osazení a změna barometrického tlaku v místě (EN 19100-1, čl. 4.3.1(2)). Jejich hodnoty v Eurokódu nejsou. Závisí na klimatické oblasti a podle autorů normy je má jako doplňující informaci přinést národní příloha. Do té doby je potřeba hodnoty v posudku převzít z jiného zdroje a uvést odkud.
Dílčí součinitel pro všechna zatížení tlakem v dutině je , pokud národní příloha nestanoví jinou hodnotu (EN 19100-1, čl. 4.4.1, pozn. 2). Rozdíl nadmořské výšky se bere jako stálé zatížení, změna teploty a barometrického tlaku jako střednědobé (8 h), a podle toho se volí součinitel trvání zatížení chlazeného skla (EN 19100-1, tab. A.3).
Tlak v dutině lze spočítat analytickou metodou z přílohy C EN 19100-2 (metoda BAM). Řeší dvojskla i trojskla, obdélníkové i trojúhelníkové tabule (rovnostranné a rovnoramenné pravoúhlé) a vedle plošného zatížení také liniové a bodové. Příloha je informativní; zda se v Česku použije, rozhodne národní příloha (EN 19100-2, čl. C.1, pozn. 1). Podle přednášející dává postup podle ČSN EN 16612 nebo numerický model stejný výsledek a metoda BAM je lineární, velké průhyby nezahrnuje.
V praxi podle přednášející u malých a štíhlých izolačních skel často nerozhoduje vítr, ale střednědobá kombinace klimatických zatížení. U chlazeného skla najdete rozhodující kombinaci tak, že účinek každé kombinace vydělíte jejím a vezmete největší podíl (EN 19100-1, čl. A.3).
Jak se podle Eurokódu 10 navrhují skleněná žebra, nosníky a sloupy?
Prvky zatížené v rovině řeší EN 19100-3. Jsou to nosné prvky, a proto norma klade důraz na navrženou robustnost: na úrovni průřezu (počet a tloušťka vrstev, druh skla, mezivrstva, ochrana hran) i na úrovni konstrukce (druhá dráha přenosu zatížení, ochranná a zachycující opatření) (EN 19100-3, čl. 4.1(4) až (8)). Kolik vrstev musí nosný prvek mít, norma neuvádí. Národní zvyklosti se podle autorů příliš liší, a počet vrstev proto stanoví národní dokumenty.
U štíhlých prvků rozhoduje ve všech mezních stavech stabilita. Pro výpočet podle teorie 2. řádu zavádí norma náhradní geometrickou imperfekci složenou z délkové složky a ze složky z osazení, obě jako NDP v tab. 7.1 EN 19100-3. Účinné tuhosti vrstveného průřezu pro klopení dává příloha B. Křivky vzpěrnosti zatím v normě nejsou; podle autorů se chystají.
V mezním stavu porušení přistupuje dynamický účinek z přerozdělení napětí do zbylých vrstev. Doporučená hodnota dynamického součinitele zvětšení je 1,8 pro jednu porušenou vrstvu (EN 19100-3, čl. 8.2, pozn. 1, NDP); vztahuje se na napětí přerozdělená z porušené vrstvy.
Kde se výklad na webináři liší od znění normy?
Ústní výklad a snímky jsou dobré vodítko, ale do posudku patří znění normy. Při zpracování jsem narazil na tato místa:
- Zařazení zábradlí. Ústně zaznělo LSS-1, snímek uvádí zasklení chránící proti pádu v LSS-3. Norma zábradlí nezařazuje a nechává to národní příloze; z čl. 4.2.3 a 4.2.4(5) EN 19100-1 odvozuji LSS-3, viz výše.
- Stav po porušení u nosných prvků zatížených v rovině. Na webináři zaznělo, že stačí porušenou vrstvu ve výpočtu vynechat. Pro prvky v rovině staví norma na první místo zkoušku (EN 19100-3, čl. 4.3.1(6)); ověření lze vynechat, je-li zajištěná náhradní dráha přenosu zatížení. Výpočet na zmenšeném průřezu připouští čl. 4.3.3(2) a (3) jen tehdy, když aspoň jedna vrstva zůstane neporušená a tento předpoklad se odůvodní. Ústní zjednodušení tyto podmínky nezmínilo.
- Imperfekce z osazení. Norma ji popisuje jako odchylku způsobenou neplánovaným excentrickým vnesením zatížení, se základnou podle tvaru hrany (EN 19100-3, čl. 7.3.2, pozn. 1). Vzájemný posun vrstev vrstveného skla, jak zazněl na přednášce, je jen jednou z možných příčin.
- Součinitele ve stavu po porušení. Řešený příklad schodu použil pevnost se součiniteli základní kombinace. Pro mimořádnou návrhovou situaci dává tab. 8.1 EN 19100-1 nižší i , takže příklad je na straně bezpečné; mimořádné kombinaci podle normy odpovídá jen jako zjednodušení.
- Citace článků na snímcích. Několik odkazů na snímcích neodpovídá vydanému znění normy, například u definice robustnosti (čl. 3.1.13 EN 19100-1) nebo u dílčího součinitele pro tlak v dutině (čl. 4.4.1 EN 19100-1, ne EN 19100-2).
Co si z webináře beru do praxe
Ve skle se pohybuji od roku 2006 a z toho, že máme normu, která popisuje, jak sklo ve stavbách navrhovat, mám upřímnou radost. Webinář nebyl složitý, byl ale hodně akademický. Kdo statiku skla nepočítá, může ho vnímat jako náročný.
Nejdůležitější je podle mě porozumět scénářům mezních stavů a třídám deformace skleněných prvků. Postavil jsem si výpočetní nástroje, ve kterých porovnávám výsledky podle dosavadních postupů a podle Eurokódu 10, abych viděl, jak se mění požadavky i postup. Krásně to bylo vidět na řešeném příkladu stavu po porušení u skleněného schodu: co je teď jasně stanovené a proč.
Eurokód sjednocuje postupy. Protože se věnuji diagnostice poruch a vad skla, je to pro mě opěrný systém. Díky němu mohu klientům pomoci předejít problémům, které mohou stát i stovky tisíc korun. Eurokód 10 na druhé straně žádá ověřit víc mezních stavů: únosnost (ULS), porušení (FLS), stav po porušení (PFLS) a použitelnost (SLS). Musím umět správně zařadit prvek v konstrukci stavby a dívat se na sklo jako na součást celého systému. Ten má splnit požadavky nejen na bezpečnost a funkčnost, ale i na hospodárnost a udržitelnost, aby sklo zůstalo celé, neporušené, v dobré kondici a vydrželo dlouho.
Velká překvapení mi webinář nepřinesl, protože jsem předtím studoval technickou specifikaci CEN/TS 19100. Čtvrtá část o výběru skla s ohledem na ochranu osob jako EN nevyšla a zůstává technickou specifikací CEN/TS 19100-4, tedy vodítkem, ne požadavkem. Díky TS 03 ČKAIT (2024) mi plná norma v této části tolik nechybí, i když CEN/TS 19100-4 je napsaná dobře. Oba dokumenty jsem si spojil do vlastní syntézy, protože dohromady dávají smysl.
Pro skleněné nosníky a sloupy dává norma teď jasný postup a dost informací pro kvalitní ověřovací výpočet, a tak se do nich pustím rád.
Vnímám ale, že takové webináře jsou pro experty a specialisty. Pro většinu odborníků, pro které sklo není hlavní obor, je to náročný materiál. Postupy v něm se navíc rozcházejí s dosavadní praxí, kdy se sklo dodávalo podle tabulek a nevyhodnocovalo se posudkem ani výpočetním nástrojem. Proto chystám webináře a školení, na kterých firmám pomohu pochopit, co Eurokód 10 znamená pro jejich praxi a co se za pár let stane standardem při dodávkách konstrukcí se sklem a ze skla.
Do posudků si z webináře beru čtyři zásady, které uplatňuji už teď:
- Uvádět třídu následků i scénář LSS s odůvodněním, dokud nevyjde národní příloha.
- U vrstveného skla uvádět úroveň modelu mezivrstvy a hodnotu s dobou trvání a teplotou.
- U izolačních skel citovat, odkud jsou hodnoty klimatických zatížení, a počítat i střednědobou kombinaci.
- U nosných skleněných prvků řešit stabilitu s imperfekcí a stav po porušení podle čl. 4.3.1(6) a 4.3.3 EN 19100-3.
Co z toho plyne pro českou praxi, projdu ve středu 20. ledna 2027 na webináři zdarma „Co bude kvůli Eurokódu 10 u skla jinak?“. Postup na řešených příkladech nabízí půldenní školení k Eurokódu 10.
Časté otázky
Vyžaduje Eurokód 10 vždy kyvadlovou zkoušku podle ČSN EN 12600? Ne. Je to jedna z možností, jak ověřit bezpečné porušení. Mezní stav porušení se obvykle splní už volbou skla s vhodným charakterem lomu. Podrobnosti ověření může stanovit národní příloha, jinak příslušný úřad nebo dohoda stran projektu.
Kde najdu hodnoty klimatických zatížení izolačního skla? V EN 19100 nejsou. Podle autorů normy je má přinést česká národní příloha. Do té doby je potřeba hodnoty převzít z jiného zdroje a v posudku uvést odkud.
Nahrazuje metoda BAM z přílohy C výpočet izolačního skla podle ČSN EN 16612? Ne. Příloha C je informativní a o jejím použití v Česku rozhodne národní příloha. Postup podle ČSN EN 16612 i numerický model dávají podle autorů stejný výsledek.
Kolik vrstev musí mít nosné skleněné žebro nebo nosník? EN 19100-3 doporučuje dostatečný počet vrstev, číslo ale neuvádí. Odkazuje na národní dokumenty o bezpečném použití skla nebo na CEN/TS 19100-4; v Česku zatím číslo stanovené není.
Zveřejní JRC záznam webináře? Podle pořadatele mají snímky a záznam vyjít na webu Eurokódů po 30. listopadu 2026.
Zdroje
- EN 19100-1:2026. Eurocode 10 - Design of glass structures - Part 1: General rules. Brussels: European Committee for Standardization, 2026.
- EN 19100-2:2026. Eurocode 10 - Design of glass structures - Part 2: Out-of-plane loaded glass components. Brussels: European Committee for Standardization, 2026.
- EN 19100-3:2026. Eurocode 10 - Design of glass structures - Part 3: In-plane loaded glass components. Brussels: European Committee for Standardization, 2026.
- JOINT RESEARCH CENTRE. EN 19100 ‚Eurocode 10: Design of glass structures‘ [online webinář]. European Commission, 5. 11. 2026 [cit. 2026-11-16]. Dostupné z: https://eurocodes.jrc.ec.europa.eu/events/en-19100-eurocode-10-design-glass-structures
- JOINT RESEARCH CENTRE. The second-generation Eurocodes: key changes and benefits through design examples. Technical contributions from the online Workshop, 3–5 June 2025 [online]. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2025 [cit. 2026-11-16]. JRC144386. ISBN 978-92-68-33652-6. Kap. 11. Dostupné z: https://doi.org/10.2760/3056713
- FRANEK, Ondřej a Jan KLEČKA. TS 03 – Návrh skleněných prvků ve stavebnictví. Verze 2. Praha: ČKAIT, 2024.
- CEN/TS 19100-4:2024. Design of glass structures – Part 4: Glass selection relating to the risk of human injury – Guidance for specification. Brussels: European Committee for Standardization, 2024.
- ČSN 74 3305:2025. Ochranná zábradlí. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2025.
Posudek ani výpočet není projekt. Za nové návrhy s projekční odpovědností je nutné objednat autorizovanou osobu.